Přemnožených nutrií jsou v Praze už stovky. Působí škody a mohou přenášet nemoci
26. února 2020 08:37
Přidejte si nás na domovskou Nutrie říční je velký hlodavec původem z Jižní Ameriky, ve světě často chovaný na kožešinu a maso. V Česku chov moc populární není, ale v 80. letech patřilo Československo k velmocím v chovu nutrií. V teplejších oblastech, nás nevyjímaje, se z chovů uniknuvším jedincům podařilo založit místní populace, takže se nutrie časem zařadila na seznam invazních druhů.
Nutrie jsou k vidění v řadě měst, náramně se jim daří i v Praze. Zde se vyskytují především v povodí Rokytky a Botiče i podél Vltavy. Počet těchto zvířat je na území hlavního města odhadován už na stovky kusů.
„Hlavními faktory úspěšného množení nutrii v Praze je neustálý přísun potravy, ať už z pobřežní vegetace či přikrmováním od lidí,“ uvedl Václav Nejman, vedoucí střediska Ekologická výchova příspěvkové organizace Lesy hl. m. Prahy (LHMP).
Svůj podíl na navyšování počtu nutrií podle něj mají také teplé zimy posledních let, které nepřispívají k přirozené regulaci velikosti populace, a také fakt, že tato zvířata zde nemají žádného přirozeného predátora. V Praze tak mají ideální podmínky k životu.
„Praha je níže položená, proto jim vyhovuje i příznivé podnebí, dokážou se zde snadněji a vícenásobně rozmnožovat,“ sdělil Nejman.
Nutrie ničí rostliny, narušují břehy potoků a vodních nádrží pomocí budovaných nor. Mohou přenášet infekční onemocnění, jako je leptospiróza nebo salmonela. Náchylnost mají k cizopasníkům.
V metropoli je proto prováděna regulace přemnožených zvířat. Starají se o ni v honitbách příslušná myslivecká sdružení. Mimo honitby redukují nutrie především LHMP, a to na základě žádosti odboru ochrany prostředí pražského magistrátu. Odchycené nutrie končí v zookoutcích.
Jelikož nutrie byly historicky chovány v zajetí pro maso a kožešinu, došlo k vyšlechtění různých barevných variací. Český typ standardní nutrie má dva barevné rázy: šedohnědý a oranžovohnědý. V chovech se často kříží mezi sebou. Moravská stříbrná nutrie má šedou srst, na bocích stříbrnou. Přeštická nutrie má bílou srst, na hřbetě je tmavě hnědá.
Na místech, kde se vyskytují nutrie, se v poslední době objevily cedule, které by měly veřejnost odrazovat od krmení nutrií. „Nutrie očekávají lehký přísun potravy. Když jim nevyhovíte, stávají se agresivními,“ stojí například na ceduli umístění na stezce u zátoky Podolka v blízkosti Vyšehradu. Přesto je při návštěvě takových míst patrné, že hodně lidí apel ignoruje, přikrmovat zvířata chodí rodiny s dětmi, často i senioři.
„Nutrie jsou přemnožené, proto naléháme na občany, aby je nekrmili, ačkoliv víme, že je to zejména u Podolské vodárny velice oblíbená činnost," uvedl náměstek primátora pro oblast životního prostředí Petr Hlubuček.
Podle něj se osvědčili dvojjazyčné informativní cedule, aby lidé nekrmili labutě a další ptáky nevhodným pečivem. Na desítky sloupů na pražských náplavkách byly instalovány na konci loňského roku.
Cedule informují návštěvníky náplavek, čím správně krmit labutě, kachny a další vodní ptactvo. Zároveň vysvětlují, proč není vhodné krmit pečivem. Zvyšují povědomí lidí o tom, že pro vodní ptáky je vhodná kukuřice, pšenice, žito, oves a další obilniny. Dále nakrájený hlávkový nebo jiný salát, zeleninové odřezky nebo slupky, mražený hrášek nebo kukuřice (rozmražené, není nutné vařit), ptačí zob, případně granule pro vrubozobé ptáky.
Ptáci pečivo preferují jako snadno dostupný zdroj energie před jinými druhy potravy. Pečivo však nemá velkou výživovou hodnotu – obsahuje především sacharidy. Ptáci tak sice mají plné žaludky, ale zároveň trpí podvýživou. Chybí jim vitamíny, minerály i stopové prvky z jiné potravy. To je nebezpečné zejména pro mláďata, která ke správnému vývoji potřebují všechny důležité živiny.
„Labutí je v Praze v době hnízdění až 400 jedinců. Během zimy, kdy se do Prahy stahují i labutě ze širokého okolí, se jejich počet zvyšuje až na 600 jedinců. Vltava v centru města nezamrzá, proto je zde ideální zimoviště pro vodní ptáky a stahují se sem labutě i z okolních zemí, například z Polska,“ uvedla Zuzana Pokorná ze Záchranné stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy.
Labutě jsou pravidelnými a častými pacienty stanice, ročně jich ošetří až 130. Kromě zdravotních komplikací způsobených nevhodným přikrmováním končí labutě ve stanici kvůli nárazům do tramvajového vedení na pražských mostech, a to zejména v zimním období, kdy je zhoršená viditelnost. Další nebezpečí, která číhají na labutě v Praze, jsou „zapomenuté" rybářské háčky a vlasce a volně pobíhající psi.
