Dnes Pondělí - oblacno 24°C
Zítra Úterý - jasno 27°C
Pondělí 24. 6. 2024
Svátek má Jan
Pražské drby
Co se v Praze povídá aneb Tak trochu jiný pražský bulvár
Nabídka pro inzerenty
Inzerujte na serveru www.prazskypatriot.cz za zvýhodněné ceny.
Pražská kultura

Premiéra Radima Vizváryho 2. října ve Švandově divadle

Radim Vizváry, uznávaný představitel českého mimického divadla, chystá po pěti letech premiéru nového sólového projektu: inscenace Mime on the Moon. Představení bude 2. října ve Švandově divadle na Smíchově. Své diváky zavede do světa lyrické pantomimy a imaginární reality, aby jim ukázal svět očima mima.

„Jednou z metafor Mime on the Moon je změněná perspektiva. Spočívá ve specifickém pohledu mima na svět a jeho realitu, a zároveň z mé pozice tvůrce je to jiná perspektiva pohledu na pantomimu jako žánr a techniku. To se prakticky odráží v tom, jak s ní pracuji a jaké nové způsoby fyzického vyjádření pro tuto inscenaci hledám,“ říká Radim Vizváry.

Jeho poslední sólovou inscenací bylo VIP v roce 2018. Na repertoáru stále zůstává i Sólo, které mu vyneslo cenu Thálie 2016, a také představení pro nejmenší děti Pejprbój. Zatímco v posledních letech se Radim Vizváry jako tvůrce věnoval především multižánrovým a multimediálním produkcím, nyní si dopřává návrat ke komornímu divadlu jednoho herce a k čisté pantomimě.

„V posledních letech jsem pantomimu propojoval s jinými uměleckými žánry a druhy, abych ji obohatil o nové vyjadřovací prostředky. To vše se samozřejmě propisuje i do mého těla a celého fyzického projevu jako určitý arzenál, ze kterého mohu vybírat. Rozhodl jsem se však vrátit ke kořenům, k čisté formě pantomimy. Nepřidávám žádné další pohybové techniky, multimédia nebo efekty. Vrátil jsem se k principu minimální scény a soustředil jsem se na výzkum minimalistického gesta, práci s detailem,“ vysvětluje, „a také jsem si při tvorbě sám pro sebe stanovoval nové výzvy.“

Mim a jeho svět

Inscenace Mime on the Moon je metaforou mima a jeho světa: protože mim žije ve své vlastní realitě, kde je cokoliv možné: „Když jsem na jevišti, ztvárňuji imaginární realitu, což je realita viděná očima duše mima, skutečnost jeho bytí a jeho opravdového já. I mim žijící v imaginárním světě musí ale mít spojení s realitou světa skutečného, aby se do něj mohl vrátit. Lyrická pantomima ztvárňuje vztah imaginární reality s realitou světa.“

Na rozdíl od Sóla nebude nový projekt složený z jednotlivých etud, ale sleduje jednotnou dramaturgickou linku. Měsíc představuje vnitřní svět člověka, jenž má pocit, že se nachází mimo společnost. Odkudsi z okraje, zpovzdálí pozoruje a prožívá okolní dění. Skrze samotu a skrze prostor poznává mim svět a dochází ke smyslu svého vlastního bytí. Vydají se s ním diváci na tuto poetickou cestu? Dokáží se ztotožnit s osamocenou postavou na scéně?

„Samota není ve skutečnosti depresivní. Člověk se dnes samoty obává a myslí si, že je špatná, ale tak to není, pokud ji přijmeme jako prostor pro sebe. Je to příležitost prozkoumat své nitro a hledat duchovní rozměr. Zní to banálně, ale v přítomném okamžiku není samota negativní,“ vysvětluje Radim Vizváry své pohnutky. Ostatně mim jako typ je vždy sám, na jevišti i tehdy, když je zobrazován jako objekt jiných uměleckých žánrů. Literatura, malířství nebo hudba vždy zachycují mima a podobně i klauna jako postavu, která stojí osamocena mimo dav. V různých obdobích tak mim sloužil i jako metafora a sebeidentifikace umělce a jeho vztahu ke společnosti.

Pantomima je živoucí umělecký žánr. Zaujme i přehlceného diváka?

Radim Vizváry zkoumá, jak zasadit klasickou pantomimu do současného vnímání diváka a zároveň i sebe jako tvůrce, hledá cesty, aby byla pantomima sdělná a současná. „Přeji si divákům ukázat, že čistá pantomima ještě existuje i funguje jako plnohodnotný jevištní tvar. Nikdy si ale nemohu být jistý, jak ji divák přijme, jestli dnes ještě unese lyriku beze slov. Protože je kolem nás množství podnětů a divák může být až otupělý, protože na něj útočí show a zábava na každém kroku. Dokážeme se napojit na společné vnímání? To je otázka, před kterou stojím vždy. Snažím se očistit techniku mimu od různých nánosů, které nabrala za desetiletí, a zároveň vnímám, jak důležitý je kontext a dramaturgie. Stejná technika nebo situace vyzní jinak v závislosti na prostředí, kostýmu a scéně, na tom, jaké jsou další části jevištního díla…“

Jako vždy pracuje i nyní Radim Vizváry s odkazem velikánů pantomimy, aby ho uchoval živý: inspiruje se například dílem Marcela Marceaua, od jehož narození letos uplynulo 100 let, nebo svého učitele a „pantomimického táty“ Borise Hybnera, který ho nasměroval k lyrické pantomimě. Konkrétní etudy byste ale v inscenaci hledali marně, Vizváry nejde cestou rekonstrukce, ale snaží se předávat vnitřní poselství, které je v pantomimě skryto. Hrát pantomimu stejným způsobem jako před padesáti nebo sto lety, by stejně postrádalo smysl. A to navzdory tomu, že stále hovoří o čistotě její techniky:

„Mám tělo člověka 21. století, které zapojuji jiným způsobem, a tak dostává pohyb odlišný výraz. V pohybu jsou jiné akcenty, jinak pracuji s dynamikou, důležitou složkou je také čas, jehož vnímání se mění. Jsou to subtilní, ale velmi důležité změny. Jsem přesvědčen, že lze pracovat s tradiční formou, s dědictvím umělců, z jejichž tvorby jsme vzešli, a přesto tvořit současné divadlo.“

Úcta k tradici i vizionářství

Radim Vizváry ve své tvorbě spojuje vizionářství současné dramaturgie s úctou k tradici a respektem k osobnostem, které poetický obor pantomimy formovaly v minulosti. Vlastní tvorbou i pedagogickou prací usiluje o rozvoj současné pantomimy v její čistotě a působivosti, ale zároveň ji aktualizuje rozvojem techniky a obohacuje o nové prostředky. 

„Každý umělecký druh se musí vyvíjet, jinak by zakrněl a zanikl. Je velmi málo živých druhů a žánrů umění, které zůstávají v přísně kodifikované podobě, snad jen určité druhy asijského divadla. Ale v našem civilizačním okruhu jsme vnitřně naladěni na pokrok. V umění je to stejné jako v životě. Vnímání vývoje a pokroku jako hlavní hybné síly se odráží i ve všech oblastech včetně divadla. Pantomima jako žánr se vyvíjí, protože se mění diváci. Je obrovský rozdíl mezi způsobem, jak divák vnímal divadlo před sto lety a jak je vnímá dnes, to vše musíme v tvorbě zohledňovat,“ vysvětluje.

Jádro tohoto poetického umění je tak stále stejné – dělat neviditelné viditelným, vyjádřit to, co nelze popsat slovy, a dotýkat se duše diváka. „Pantomima potřebuje diváka trpělivého a otevřeného, ochotného se zklidnit a soustředit a zároveň otevřít prostor své vlastní fantazie. Pak je odměněn a umělec spolu s ním,“ dodává Radim.

Na premiéru Mime on the Moon se můžete těšit 2. října ve Švandově divadle od 19:00 hodin. Vstupenky jsou v prodeji na webu divadla. Repríza je naplánována na 8. prosince.


Autor: red

Výstava fotografií, které nemusíte vidět

Dnes v 07:06

Společnost Canon ve spolupráci se Světluškou – Nadačním fondem Českého rozhlasu a organizací Czech Photo připravily unikátní výstavu Svět nevídaný. Jde o venkovní instalaci 14 velkoformátových fotografií od proslulých autorů, které jsou vytištěné pomocí nejnovější technologie reliéfního tisku....

Čtyřicet let v srdci Hostivaře

Včera ve 21:03

Oslava výročí ZŠ Hostivař se koná ve čtvrtek 25. června od 16 hodin.

Festival Metronome Prague 2024 skončil, oproti loňsku ho navštívilo méně lidí

Včera v 09:45

V neděli nad ránem se s posledními návštěvníky rozloučil 7. ročník hudebního festivalu Metronome Prague 2024. Letos během tří dnů na čtyřech pódiích vystoupilo 80 umělců. Vedle velkých jmen současné hudební scény Raye, Milky Chance, Meute, The Last Dinner Party, Michaela Kiwanuky či Toma Grennana...

Kateřina Karešová a Tom Cortés vystoupí v Malešickém parku

22. června 2024 v 08:54

Poslední z koncertů na Malešičáku se koná v rámci Letní scény Prahy 10 ve čtvrtek 27. června.

Koncert klasické hudby s romskými prvky

20. června 2024 v 10:50

Praha 14 zve na koncert v sobotu 29. června od 19 hodin v KD Kyje.

Výstava na radnici: Unfocused

20. června 2024 v 09:01

Studenti Univerzity třetího věku z oboru Digitální fotografie a pod vedením Ladislava Hovorky vytvořili velmi osobitou a rozmanitou výstavu fotografií.

Letní slavnosti staré hudby

20. června 2024 v 08:31

Festival Letní slavnosti staré hudby začne za necelý měsíc v Praze. Od 16. července do 6. srpna opět rozezní historické sály i kostely hudbou dávno minulých staletí. Nabídne poklady z hudebních archivů, netradiční hudební nástroje i strhující hudební kreativitu.

Zen Elements: Nová japonská a současná hudba

19. června 2024 v 09:17

Trio japonských virtuózů a nová česká freejazzová formace KlangWesen rozezní Velký sál Novoměstské radnice 26. června v 19:30 hodin.

Výstava Historie a současnost Prahy 4 putuje po základních školách

19. června 2024 v 08:14

Výstava nazvaná Historie a současnost Prahy 4, jejíž vernisáž se uskutečnila v loňském roce v budově Úřadu městské části Praha 4, putuje nyní po základních školách Prahy 4. Aktuálně je k vidění v Základní škole Jižní.

Koncert na Hradčanském náměstí

19. června 2024 v 06:52

Open Air koncert České filharmonie už tradičně zakončuje koncertní sezonu na Hradčanském náměstí a je pro všechny zdarma.

Praha 10: Letní scéna na Skalce

18. června 2024 ve 21:19

V parčíku u Aldašínské sev rámci Letní scény Prahy 10 můžete těšit na hudbu a divadlo pro děti. 

Startuje letní kino na Pragovce. Sezónu zahájí filmem Daaaaaalí!

17. června 2024 ve 13:37

V úterý 18. června zahájí Pragovka Gallery sedmou sezónu letního kina filmem Quentina Dupieuxe Daaaaaalí! Každé úterý po setmění bude Pragovka opět patřit filmům.

Letní scéna Prahy 10: Tento týden v Malešicích

17. června 2024 v 08:13

Hudbu a divadlo pro děti nabízí Praha 10. Ve čtvrtek 20. června hraje Radka Hronovská a v neděli 23. června uvidí děti pohádku.

Circus Brothers vystoupí v Praze 15

14. června 2024 v 17:01

Jako každý rok se mohou zájemci těšit na hudební večery na zahradě pivovaru Hostivar H2. Již nyní je známa první hudební hvězda – kapela Circus Brothers.

Další články
Nahoru