Předseda ÚOHS potvrdil pokutu 2,7 milionu korun pro Prahu za loterijní vyhlášku

Praha podle úřadu chybovala, když v letech 2012 až 2018 ve vyhláškách regulujících provozování hazardních her a loterií na území města vymezila konkrétní adresy, kde je možné herny, kasina či videoloterijní terminály provozovat. Tato místa ale nebyla vybrána na základě předem známých, objektivních a nediskriminačních kritérií.

„Tímto jednáním došlo na území hlavního města Prahy k narušení hospodářské soutěže na trhu provozování sázkových her, loterií a jiných podobných her a v období rovněž k narušení soutěže na trhu provozování heren, kasin, restaurací a dalších podniků určených k sázkovým hrám, loteriím a podobným hrám," uvedl dříve úřad.

Praha se bránila pokutě podáním rozkladu k předsedovi Mlsnovi, ten jej ale zamítl. „Zamítl námitky rozkladu týkající se například nicotnosti a nepřezkoumatelnosti rozhodnutí, nenarušení hospodářské soutěže, nerealistických požadavků úřadu na regulaci loterií, nediskriminačního charakteru vyhlášek, jakož i nepřiměřenosti uložené pokuty," uvedl úřad v tiskové zprávě.

Mlsna nyní posuzuje další rozklad hlavního města proti pokutě za loterijní vyhlášku, která se týká období od roku 2018 do roku 2021, za ni dostalo hlavní město pokutu 1 274 000 korun.

Za stejný postup byla v minulosti pokutována asi desítka radnic a obecních úřadů, pokuty se obvykle pohybovaly v řádech statisíců. Pokutu v minulosti dostaly třeba Děčín, Karlovy Vary, Česká Lípa nebo Varnsdorf.

Dosud nejvyšší pokutu, 869 000 korun, dostala Ostrava. Jak úřad dříve uvedl, pokuta za takovéto chyby může dosáhnout až deseti milionů korun, při stanovování její výše úřad přihlíží k závažnosti provinění, délce jeho trvání i území, které postup radnice ovlivnil. Rozpočet pokutované obce nebo města při tom nehraje roli.

Pokuta je po rozhodnutí předsedy úřadu pravomocná a Praha ji musí zaplatit. Rozhodnutí předsedy se může bránit podáním správní žaloby ke Krajskému soudu v Brně, ta ale neodkládá povinnost pokutu zaplatit.