
Předpokládané zhoršení ekonomické situace nehraje do karet kardiologům, obávají se tradičního scénáře
27. června 2021 07:03
Na choroby srdce v Česku ročně zemře přibližně 50 000 lidí, a nemoci oběhové soustavy jsou dlouhodobě nejčastější příčinou smrti. Zabijí 40 procent mužů a 47 procent žen. Kvůli nemocem srdce končí v nemocnici ročně asi 285 000 lidí.
K cíli mají odborníky dovést moderní léky, kampaň za zdravý životní styl, či užší spolupráce s praktickými lékaři. A také apel na osobní zodpovědnost u těch, kteří jdou srdečním nemocem naproti.
„Náš plán je velmi ambiciózní zvlášť v době, kdy kvůli pandemii koronaviru a strachu z nakažení zůstávali lidé doma i s infarkty, což se v dalších letech projeví explozí případů srdečních selhání. Křivka úmrtí na selhání srdce v posledních letech neustále roste a dostala se přes hranici 5000 ročně. Počet lidí se srdečním selháním stoupne do roku 2030 dle našich odhadů o 50 procent na přibližně 450 000. Do karet nám nehraje ani předpokládané zhoršení ekonomické situace, které tradičně provází zvýšená nemocnost a úmrtnost na srdečně cévní choroby. Pokles hrubého domácího produktu přibližně o 5 pět vede k minimálně stejnému vzestupu úmrtí na kardiovaskulární onemocnění,“ vysvětluje Aleš Linhart, předseda České kardiologické společnosti (ČKS). Situace je natolik alarmující, že je podle kardiologů třeba okamžitě jednat.

„Jednou z příčin je stárnutí české populace a dožívání se vyššího věku. Například fibrilace síní, která často vede k srdečnímu selhání, je typická pro starší jedince. Lze tedy říci, že se lidé fibrilace síní dožijí, a posléze často ,dopracují´ k selhání srdce,“ vysvětluje Miloš Táborský, přednosta I. interní kliniky – kardiologické FN Olomouc.
Podle předsedy České asociace preventivní kardiologie Michala Vrablíka má Česko kvalitní systém akutní péče, díky němuž se kardiologům daří zachránit značnou část lidí s infarkty. „My ale usilujeme o prodloužení délky života ve zdraví. To je parametr, v němž jsme téměř nejhorší v Evropě. Aby lidé infarkt vůbec nedostali, je třeba klást důraz na primární prevenci. Tedy seznámit je s tím, jaký mají tlak, cholesterol, hladinu cukru v krvi, BMI, či obvod pasu. To všechno se dozví při preventivní prohlídce u praktického lékaře, na niž mají nárok každé dva roky, což je světový unikát. Škoda, že ji u nás využívá jen asi polovina lidí,“ říká Vrablík.

Na to, kolik lidí se v Česku potýká s chorobami tohoto důležitého orgánu má podle odborníků ze 70 % vliv životní styl a ten zase úzce souvisí se vzděláním, finančním příjmem, zaměstnáním a místem bydlení. Mezi hlavní příčiny srdečních nemocí patří obezita, cukrovka, vysoká spotřeba alkoholu, kouření a málo pohybu. „Lidé by si měli uvědomit, že za jejich zdraví nezodpovídá zdravotní systém, ale oni sami. Pokud nemají čas se o sebe starat, musí si najít čas být nemocní. Data ukazují, že Češi neustále tloustnou, kouří, přibývá diabetiků – do jisté míry je to dědictví minulosti, kdy stát své občany osobní zodpovědnosti zbavoval. Nejvíce kuřáků je mezi lidmi se základním vzděláním a absolventy středních odborných učilišť. Vzdělání a práce a s ní spojené příjmy mají na životní styl přímý vliv,“ popisuje Linhart.
Česko je podle kardiologů pátou nejhorší zemí, co se počtu mužů s BMI nad 30 týče. Více jich má jen Velká Británie, Libanon, Maďarsko a Malta. Stejně tak je Česko smutným premiantem ve spotřebě alkoholu, patří jí nelichotivé třetí místo – většími pijany jsou jenom Moldavané a Litevci.
„Hodláme iniciovat celonárodní kampaň na podporu pohybu, proti kouření a pro snížení spotřeby alkoholu. Všechny naše kroky musí směřovat především na vysoce rizikové skupiny, tedy lidi nad 50 let, s vysokým cholesterolem a tlakem, kuřáky a obézní či diabetiky. Pro snížení počtu hospitalizací musíme apelovat na pacienty, aby brali léky, které jim předepsal lékař, a poslouchali jeho rady. Pomůže nám také úzká spolupráce s praktickými lékaři. Velkou pomocí budou nové skupiny léků, které tento rok dostáváme pro naše pacienty k dispozici, patří mezi ně například glifloziny, nové antikoagulační léky, nebo nové léky na snížení cholesterolu,“ dodává Linhart.Kardiologové upozorňují, že léčba pacientů s nemocemi srdce a cév stojí systém veřejného zdravotního pojištění kolem 20 miliard korun ročně. Náklady vynaložené na prevenci a efektivní léčbu by tak měly být vysoce návratné.