dnes
Úterý - jasno
24°C
zítra
Středa - bourky
24°C
pozítří
Čtvrtek - obcasny-dest
19°C
Před šestnácti lety v Praze vyhynul ohrožený modrásek, díky univerzitě se podařilo jeho populaci obnovit
Modrásci vičencoví při páření. Foto: ČZU

Před šestnácti lety v Praze vyhynul ohrožený modrásek, díky univerzitě se podařilo jeho populaci obnovit

Desítky motýlů modrásků vičencových mohou lidé v těchto dnech vidět v Praze na Dívčích hradech. Tento druh teplomilného hmyzu přitom před 16 lety v hlavním městě vyhynul. Zásluhou entomologů z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze se podařilo jeho populaci obnovit.

Před třemi lety byl na bývalé orné půdě na Dívčích hradech založen systém „vičencových plošek“, o které se entomologové aktivně starají. První jedince modráska na lokalitu vypustili v roce 2018.

„Reintrodukovaná populace utěšeně roste a v pozdním létě roku 2019 jsme pozorovali již stovky jedinců. Mnoho desítek jedinců jarní generace mohou lidé na Dívčích hradech sledovat každý hezký den i teď až do poloviny června,” uvedl vedoucí týmu Michal Knapp.

Entomologové aktuálně získali od pražského magistrátu čtyři granty na podporu ohrožených druhů hmyzu tvorbou nových vhodných biotopů a na péči o stávající.

Modrásek vičencový (Polyommatus thersites) je typickým představitelem rychle mizejících druhů hmyzu. Ještě ve druhé polovině 20. století se tento druh vyskytoval ve všech teplejších oblastech České republiky, včetně početného výskytu na území Prahy.

Dnes patří dle Červeného seznamu bezobratlých ČR mezi zranitelné druhy, které čelí vysokému nebezpečí vyhynutí ve volné přírodě. Modrásek vičencový je teplomilným specialistou na výhřevné trávníky se zastoupením vičence ligrusu (Onobrychis viciifolia) či vičence písečného (Onobrychis arenaria). Tyto bobovité byliny, podle kterých dostal jméno, slouží jeho housenkám jako živné rostliny.

V lokalitě Dívčích hradů bude letos i příští rok probíhat i doplňující výzkum, který pomůže získat informace nutné pro další efektivní ochranu modráska vičencového nejen v Praze, ale především v posledních místech původního výskytu v Česku, zejména v Českém středohoří a na jižní Moravě.

Entomologie na Fakultě životního prostředí zahrnuje i další aplikované výzkumy zaměřené například na invazní druhy slunéček a jejich přežívání v novém prostředí, na hmyzí společenstva rybníků, na využití hmyzu ve forenzní praxi kriminalistů nebo hledání příčin návratu štěnic domácích.


Další články
Nahoru