Dnes Pondělí - oblacno 2°C
Zítra Úterý - snih 1°C
Pondělí 25. 1. 2021
Svátek má Miloš
Koronavirus
Aktuální informace o šíření epidemie v Praze.
Před pandemií byla v Česku nejvyšší spotřeba potravin od vzniku státu, naše soběstačnost se nadále snižuje
Vepřového masa se v Česku spotřebuje zhruba 43 kilogramů na obyvatele a rok. Foto: archiv

Před pandemií byla v Česku nejvyšší spotřeba potravin od vzniku státu, naše soběstačnost se nadále snižuje

Dle aktuálně zveřejněných informací statistiků se loni v Česku meziročně zvýšila spotřeba potravin na obyvatele u většiny sledovaných skupin potravin. U obilovin, masa, mléka a mléčných výrobků, tuků a olejů, čerstvého ovoce, brambor o 1,8 kilogramu a cukru. Nepatrně se snížila spotřeba čerstvé zeleniny a luštěnin.

Celková spotřeba potravin, včetně potravinových ztrát a odpadů, dosáhla v roce 2019 hodnoty 796,5 kilogramu na obyvatele. Jde o vůbec nejvyšší spotřebu od roku 1993, meziroční nárůst byl téměř sedm kilogramů. Soběstační jsme dlouhodobě ve výrobě obilovin, mléka, hovězího masa, cukru a piva. Od roku 1993 došlo k navýšení celkové spotřeby potravin na obyvatele a rok o 65,5 kilogramu na 796,5 kilogramu.

Spotřeba je počítána bilanční metodou na základě znalostí o tuzemské výrobě včetně samozásobení, zásobách, pohybu zemědělských komodit i potravinářských výrobků přes hranice. „Kalkulované množství zahrnuje také možné potravinové ztráty a odpady, které jsou odhadovány až na jednu třetinu spotřeby,“ upozorňuje předseda Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marek Rojíček.

V roce 2019 se meziročně zvýšila spotřeba potravin na obyvatele u většiny sledovaných skupin potravin. U obilovin v hodnotě mouky o 0,3 kilogramu, masa celkem v hodnotě na kosti o 0,8 kilogramu, mléka a mléčných výrobků (bez másla) o 3,2 kilogramu, tuků a olejů o 0,2 kilogramu, čerstvého ovoce o 0,4 kilogramu, brambor o 1,8 kilogramu a cukru o 0,2 kilogramu. Nepatrně se snížila spotřeba čerstvé zeleniny a luštěnin.

„Historicky nejvyšší spotřeby na obyvatele bylo loni dosaženo u spotřeby rýže, a to 6,7 kilogramu, dále u drůbežího masa 29 kilogramů, sýrů 13,8 kilogramu, ostatních mléčných výrobků 35,2 kilogramu a jižního ovoce 37,5 kilogramu,“ říká vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ Renata Vodičková.

Pokles spotřeby je naopak patrný v posledních několika letech u chleba, králičího masa, konzumního mléka a soli. Spotřeba minerálních vod a nealkoholických nápojů meziročně klesla o 4,7 litru, naopak alkoholických nápojů se loni vypilo o 0,9 litru více.

Potravinová soběstačnost vyjádřená podílem výroby a spotřeby na obyvatele se u většiny komodit snižuje. V porovnání s rokem 1993 poklesla u vepřového masa na 43 procent, u drůbežího masa na 63 procent a sýrů a tvarohu na 88 procent, másla na 66 procent, vajec o na 85 procent.

Z rostlinných výrobků došlo od roku 1993 k výraznému poklesu soběstačnosti u většiny druhů ovoce mírného pásma i zeleniny. Například u jablek, cibule, mrkve, rajčat a zelí.

U brambor byla v roce 1993 sklizeň na obyvatele 232 kilogramů, přitom spotřeba činila jen 84 kilogramů na obyvatele a rok. Naproti tomu loni byla sklizeň pouze 58,4 kilogramu a spotřeba 69,5 kilogramu. Soběstačnost v produkci piva vzrostla ze 109 procent v roce 1993 na 122 procent v roce 2019.

Spotřeba masa se za desítky let výrazně proměnila

Od roku 1989 došlo k výrazné změně stravovacích návyků především u masa. Již od počátku devadesátých let se postupně snižovala spotřeba nejen vepřového, ale i hovězího. Naopak prudce se zvýšila obliba drůbežího masa.

Dříve se zkonzumovalo 30 kilogramů hovězího masa na obyvatele, dnes je roční spotřeba kolem devíti kilogramů. Naopak u drůbežího masa došlo k nárůstu spotřeby z třinácti kilogramů roce 1989 na rekordních 28 kilogramů před dvěma lety.  

Vepřového masa se v Česku spotřebuje zhruba 43 kilogramů na obyvatele a rok. Konzumace vepřového masa jako zdroje živočišné bílkoviny pro lidskou výživu je tradičně v České republice v porovnání s ostatními druhy mas nejvyšší (přes polovinu z celkové spotřeby masa u nás činí maso vepřové).

Nejvyšší spotřeba byla zaznamenána v roce 1990, a to 50 kilogramů na jednoho obyvatele a kalendářní rok. Od té doby se postupně snižovala.

Při pohledu do dávnější minulosti je patrné, že například v poválečných letech byla spotřeba vepřového malá. Například v roce 1920 to bylo jen sedm kilogramů na rok a obyvatele a na začátku padesátých let 25 kilogramů. Z toho je patrné, že dnes jíme mnohem více vepřového než v minulosti.

Naopak spotřeba hovězího dost klesla. Zatímco dříve se zkonzumovalo až 30 kilogramů hovězího masa na obyvatele, dnes je oproti tomu spotřeba zhruba třetinová.
Již zmíněné drůbeží maso generace našich prarodičů moc nejedla.

Tedy alespoň v porovnání se současností. V posledních letech spotřeba drůbežího masa roste a atakuje již třicet kilogramů za rok a osobu. Zdá se až neuvěřitelné, že v meziválečném období byla oproti současným číslům spotřeba ani ne desetinová.

Za první republiky se naopak mnohem více jedlo telecí maso, byly to tři kilogramy na osobu a rok. Nyní to je zhruba třicetkrát méně. V historickém exkurzu má smysl se zastavit také u králičího masa. Toho se v minulosti jedlo mnohem více. V sedmdesátých a osmdesátých letech se spotřebovalo za rok mezi třemi a čtyřmi kilogramy králičího masa.


Tragédie v Uhříněvsi, vlak tam na přejezdu srazil člověka

Dnes v 11:55

Na železničním přejezdu v Uhříněvsi srazil včera krátce podevatenácté hodině rychlík člověka. Signalizační zařízení bylo údajně v provozu.

Hořel částečně devastovaný byt

22. ledna 2021 ve 14:40

Hodinu a dvanáct minut po dnešní půlnoci zasahovali profesionální a dobrovolní hasiči u požáru bytu obytného domu v suchdolské ulici K Háji.

Další články
Nahoru