Před 115 lety přestala v Praze jezdit koňka. Byla nespolehlivá, provoz komplikovaly překážky

Slavnostní závěrečná jízda pražské koňky se uskutečnila po Karlově mostě na posledním fungujícím úseku z Křižovnického na Malostranské náměstí.

Naopak vůbec první jízda se uskutečnila 23. září 1875, kdy byl slavnostně zahájen nový druh dopravy ve městě na první trati pražské koňky od karlínské Invalidovny k řetězovému mostu císaře Františka.

Byla dlouhá 3,4 kilometru, na území Prahy jednokolejná s výhybnami, v obou předměstích dvoukolejná. První vozovna byla v Karlíně.

Dobový název společnosti provozující koňku zněl General Direction der Prager Tramway. Zářijové datum roku 1875 je považováno za symbolický začátek historie městské hromadné dopravy v Praze.

Koňky především na začátku provozu bojovaly s řadou problémů. Jednak jim na trati často překážely dostavníky a povozy, vozy také mnohdy vykolejily. Běžně se pak stávalo, že jízda namísto plánovaných 25 minut trvala třeba dvojnásobnou dobu.

Pro rozlišení tratí bylo využíváno barevné označení a barevně byly rozlišeny také jízdenky. Pro každý směr jízdy se navíc lišily také odstínem barvy. Provoz pražské MHD v osmdesátých letech 19. století končil kolem 22 hodiny.

Poslední spoje na všech linkách byly označeny modrou svítilnou. V roce 1885 kompletní síť koňky měřila téměř 19 kilometrů.

Koňka jezdila i na Václavském náměstí. Vzhledem ke svažitosti terénu bylo nutné pro vytažení do kopce přípřež až dvou koní. Koňku i proto vystřídala na samém začátku 20. století elektrická tramvaj.

V roce 1908 zahájily tehdejší Elektrické podniky první provoz autobusů.

Ten byl ale hned v následujícím roce z důvodu několika vážnějších nehod v provozu zastaven.

V roce 1925 byla díky pokroku v konstrukci silničních vozidel zavedena autobusová doprava znovu, tentokrát již bez vážných technických rizik.