Pražští záchranáři loni řešili přes 146 tisíc událostí, vzrostl počet pacientů transportovaných na jipky

„Podařilo se nám dokončit důležité kroky, směřující k ještě lepší dostupnosti záchranné služby v Praze a zajišťující udržení skvělých dojezdových časů, které jsou v nejzávažnějších případech v průměru pod osm minut. Rozšířili jsme síť i kapacitu výjezdových základen, navýšili jsme počet posádek a v provozu je nasazeno 25 nových sanitních vozů. V metropoli má dnes záchranná služba 24 základen, odkud přes den vyjíždí 38 výjezdových skupin rychlé zdravotnické pomoci i zdravotnické dopravní služby a sedm lékařských posádek. Další nové základny budou přibývat v budoucnu,“ říká náměstkyně primátora hl. m. Prahy pro oblast sociálních věcí a zdravotnictví Alexandra Udženija (ODS). 

Operátoři ZZS HMP v loňském roce přijali přes 246 tisíc volání na tísňové linky (meziročně o 9 % více), která vyústila ve více než 146 tisíc řešených událostí, při nichž posádky poskytly péči téměř 142 tisícům pacientů (nárůst o 4 %). To znamená nový rekord v ročním počtu ošetřených, kterých bylo zhruba o pět tisíc více než v doposud nejexponovanějším roce 2022. 

Poměrně výrazně vzrostl počet pacientů transportovaných po ošetření na jednotky intenzivní péče – bylo jich téměř 6 400, tedy meziročně o 12 % více. Jednou z velmi pravděpodobných příčin je nárůst intoxikací spojených s vyšší dostupností produktů, například v podobě různých cukrovinek obsahujících psychoaktivní látky, které napodobují účinky kanabinoidů a halucinogenů. Záchranná služba zaznamenala přes dvě desítky dnů, kdy na jednotky intenzivní péče směřovalo více než 25 pacientů. Takové dny byly přitom v předchozích letech ojedinělé. 

„Vrátili jsme se k trendu narůstající zátěže záchranné služby a já mnohokrát děkuji kolegyním a kolegům, jak si s náročným rokem poradili. Do roku 2026 vstupujeme s posíleným provozem, díky čemuž se daří vytížení posádek lépe rozložit, s modernizovanými pracovišti i novou technikou, aby se Pražané i návštěvníci hlavního města mohli vždy spolehnout na rychlou pomoc v akutních případech,“ uvádí Petr Kolouch, ředitel ZZS HMP. 

V rámci posilování přítomnosti v periferních oblastech metropole plánuje záchranná služba otevřít základny v Běchovicích, Modřanech, Vysočanech, v Klánovicích nebo na Zbraslavi. 

Kompletní rekonstrukce se v uplynulém roce dočkalo zdravotnické operační středisko, které dnes patří k nejmodernějším v republice i v Evropě. Významnou rekonstrukci má za sebou také největší základna v ulici 28. pluku, odkud vyjíždí nově až 11 posádek. Nová základna s výjezdovým stanovištěm záchranářské posádky přibyla v areálu Psychiatrické nemocnice Bohnice. V areálu Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha je pak nově stanoviště unikátní lékařské posádky, kterou tvoří společně zdravotničtí záchranáři a lékaři ZZS HMP a vojenští lékaři. 

Ze zmíněného počtu více než 146 tisíc událostí vyřešily samostatně 86 % událostí záchranářské posádky, lékař byl přítomen u 7,5 % událostí a vlastní akutní zdravotnická dopravní služba (ZDS) vyřešila 6,5 % událostí, což představuje významnou úlevu pro specializované výjezdové skupiny. Záchranná služba proto vloni navýšila nasazení ZDS na 4 vozy v denní směně a na 2 v noci. 

Posádky zahájily v loňském roce přes 700 resuscitací (+6 %), u poloviny pacientů se podařilo na místě obnovit účinný oběh a transportovat je do nemocnice. V 8 případech byl přímo v terénu použit nový systém, kdy k pacientům se zástavou oběhu vyráží mobilní tým s přístrojem pro zajištění mimotělního oběhu tzv. ECMO. Na pilotním projektu spolupracuje ZZS HMP se Všeobecnou fakultní nemocnicí. 

Uskutečnilo se také 650 transportů novorozenců speciálně vybavenými neonatologickými vozy, které slouží zejména k převozu nejmenších pacientů k vyšetřením a poporodní péči na specializovaných pracovištích pražských nemocnic. Tuto službu zajišťuje ZZS HMP ve spolupráci se záchrannou službou Středočeského kraje a Všeobecnou fakultní nemocnicí. 

Letecká záchranná služba vzlétla k 728 událostem, především k vážným dopravním nehodám, pádům z výšky, případům tonutí, popáleninám či zástavám oběhu a jiným srdečním onemocněním. Počet vzletů byl téměř totožný s rokem 2024. 

Operátoři dispečinku ZZS HMP přijmou za den v průměru téměř 700 volání na tísňové linky. Nejvíce volání přichází ve všední dny mezi 9.00 a 11.00 hodin. Nejzatíženějším dnem je pondělí s téměř 800 voláními. Z nočních směn bývají nejzatíženějšími víkendové noci. Nejméně zatížená pak bývá nedělní denní směna. Záchranáři řeší denně v průměru přes 400 událostí. K pacientům tak z pražských základen vyjíždí sanitní vůz co 4 minuty. 

V prosinci absolvovaly pražské výjezdové skupiny přes 13 000 zásahů, jednalo se tak o druhý nejzatíženější měsíc v historii pražské záchranky. Na prosinec připadá hned 6 z 10 nejzatíženějších dnů roku 2025. V 80 % případů je dlouhodobě příčinou zásahu onemocnění, ve 20 % pak úrazový děj. 

Ze 129 tisíc pacientů, které v roce 2025 transportovaly posádky ZZS HMP do nemocnic, jich nejvyšší počet (přes 27 tisíc) zamířil do FN Bulovka. Téměř 24 tisíc pacientů směřovalo do FN Královské Vinohrady. Následují FN v Motole, Fakultní Thomayerova nemocnice a Všeobecná fakultní nemocnice.