Pražští vs. moravští vinaři: Metropole má zlomek produkce, ale na své víno může být pyšná. Proč?

Za Rudolfa II. bylo v Praze přes 700 hektarů vinic, což je dnes celá česká vinařská oblast (vedle Prahy i Mělník, Roudnicko, Mostecko, Kutná hora, Litoměřicko…), která představuje 4 % z celkové produkce České republiky, 96 % produkce je na Moravě. V současnosti je v metropoli celkem přibližně 11 hektarů vinic.

Na Grébovce je vinice o rozloze 1,5 hektaru. Vedle vinice jsou tam i altán, vinice nebo Gröbeho vila. Celý park je historickou památkou. Tak jako některé jiné pražské vinice má i Grébovka svůj sklep.

Ve středověku byly v Praze kopce osázené vínem

Dalšími většími pražskými vinicemi jsou Vinice Svaté Kláry v Troji, která má rozlohu asi 4 hektary, vinice Machálka ve Vysočanech, Modřanská (dříve Arcibiskupkská) vinice, Vinice Sabatka v Tróji a Baba v Dejvicích. Menší je kupříkladu Svatováclavská vinice na Pražském hradě.

Vinice Svaté Kláry v Tróji

Je to především připomenutí tradice, že ve středověku tu byly kopce osázené vínem. Je to hezká vzpomínka, že tady něco takového fungovalo.

A jaký je rozdíl mezi pěstováním vína na Moravě a právě v hlavním městě? Právě v tom, že v Praze jsou převážně historické vinice, kdežto Morava si zakládá na tom, že z převážné většiny se jedná o vinice produkční.

Pěstování V Praze je náročnější na ruční práce

Rozdíl je daný nejen polohou, ale především vedením révy, na pražských historických vinicích se používá trochu jiné vedení révy než na moravských produkčních vinicích. Většina poloh v Praze je typická tím, že je to zároveň kulturní památka a vedení révy tomu odpovídá. Důležitý je vizuální efekt zasazení vinice do prostředí, proto se nejvíce používá vedení vertiko. Péče o vizuální stránku převažuje nad produktivní.

Vinice na Vyšehradě

Způsob pěstování vína v Praze je výrazně náročnější na ruční práce. Na Moravě mnohdy jedou traktory mezi řádky 2,5 metru, jeden traktor stačí obhospodařit 3 až 4 hektary ve třech lidech. Praha ale společně s Moravou patří k nejteplejším místům.

Co se týče ocenění, pražská vinařská oblast nezůstává za Moravou pozadu. Pokud se povedou ročníky, vína mohou být zajímavá.

Na Moravě je jiné složení půdy 

Určitý rozdíl mezi pěstováním vína v Praze a na Moravě je dán především lokalitou. Na Moravě je jiné složení půdy, jiné podnebí, co se týče do tepla. To je velký rozdíl, protože v Praze, nebo třeba v litoměřických a mělnických oblastech, jde vyzrávání hroznů pomalejším tempem. Nedosáhne se tam takové cukernatosti jako na Moravě.

Pěstování vinné révy na Moravě a v Praze je tedy v podstatě neporovnatelné .Na Moravě je mnohem víc vinařských oblastí, v Praze je jen pár vinic. Je to jako bychom sčítali jablka a hrušky.

Historické vinice najdeme samozřejmě i na Moravě. V Praze je problém, že jich radikálně ubylo. Morava je pro pěstování révy vinné klimaticky lépe vybavena, poslední roky se to ale začíná lehce smazávat, i když klimatický rozdíl zůstává.

Vinice Svaté Kláry v Troji patří pod Botanickou zahradu Praha. Je památkově chráněná. Existovala pravděpodobně již za vlády Václava II. Nachází se poblíž Trojského zámku, s kterým byla kdysi spojena.

Od roku 2004 je na vinici budována nová vinohradnická a vinařská naučná stezka, která je určena pro širokou laickou i odbornou veřejnost. Z vinařské činnosti se zde můžete dozvědět třeba vše o zpracování hroznů a jejich přeměně na víno.

Rozdíl pražského a moravského vinařství je především v místním terroir, zahrnujícím podloží, podnebí, klimatu jako takového.