Pražským snobům se nechtělo chodit po Karlově mostě zdarma. Raději šli jinudy, kde se platilo
24. května 2019 07:53
Mýtné mělo tradici po století, z vybraných prostředků se částečně financovaly opravy mostů. Vybírání poplatků probíhalo v domcích přiléhajícím k mostům. Jeden takový hrázděný domek se dodnes dochoval na levém břehu Vltavy u Mánesova mostu. Výběrčím Pražané říkali datlové nebo také lumíři.
Před zavedením korunové měny se za přechod pražských mostu platil jeden krejcar. Šlo si zařídit předplatné, v rámci kterého za deset krejcarů bylo umožněno jedenáct vstupů na most. Za kolo či dvoukolový trakař se platily dva krejcary, čtyřkolový trakař a dětský kočárek stál čtyři krejcary a za přechod koně přes most musel jeho doprovod zaplatit dokonce šest krejcarů.
Platit nemuseli vojáci a policisté, ale jen když byli ve službě. V civilu se na ně vztahovala povinnost platit. Poprvé bylo placení za přechod Karlova mostu zrušeno v roce 1815.
Jak ve svých textech upozornil Egon Erwin Kisch, investigativní žurnalista přezdívaný Zuřivý reportér, pro pražské snoby bylo placení mostného věcí cti. Proto odmítali po Karlově mostě chodit a preferovali přechod přes řeku po mostech, kde se nadále mýtné platilo. Snobové tak chtěli ukázat, že na zaplacení mají.