
Pražským krmítkům vládne sýkora koňadra, častými návštěvníky jsou i holubi a vrabci
14. února 2025 12:06
Již posedmé v řadě (letos se konal sedmý ročník Ptačí hodinky, pozn. aut.) dobyla sýkora koňadra první příčku v žebříčku nejčastěji pozorovaných ptačích druhů na krmítkách. Jak v Česku, tak v Praze. Podobně jako loni předčila ostatní návštěvníky krmítek co do celkového počtu pozorovaných jedinců, tak i co do jejího plošného výskytu. Tento pták se u krmítka objevil ve více než osmdesáti procentech pozorování.
Druhým nejčastěji zaznamenaným ptákem u pražských krmítek byl holub domácí, který byl přitom v celorepublikových výsledcích až dvanáctý. V Praze je dlouhodobě zvýšený počet holubů. Hlavní město zprovoznilo před třemi lety v centru v jedné půdní vestavbě velký holubník, jehož cílem je, mimo jiné, odebíráním vajec snižovat stav populace holubů.
Na druhém místě se v celorepublikových výsledcích umístil vrabec polní, za ním skončil vrabec domácí. To v Praze byl vrabec polní třetí, vrabec domácí až sedmý.
Čtvrtým nejhojnějším ptákem u pražských krmítek je dle výsledků sčítání straka obecná, které za celou republiku patří až desáté pozice. Čtvrtá v Česku byla sýkora modřinka, které v Praze patří pátá pozice. Hrdlička zahradní byla v Praze šestá, v Česku sedmá. Do pomyslné Top 10 se v metropoli dostal již zmíněný vrabec domácí na sedmém místě, osmý mlynařík dlouhoocasý, devátý kos černý a desátý stehlík obecný.
Pátý v Česku byl stehlík, šestý kos, sedmá hrdlička, osmý zvonek, devátá pěnkava a desátá straka.A kde se v žebříčcích umístili havrani, jedni ze symbolů zimy? V Praze byli dle ČSO dvanáctí, v celé zemi šestnáctí. Vrány byly v Praze jednatřicáté, v Česku až jednačtyřicáté.
Při vyhodnocování sčítání se ornitologové také zaměřili na srovnání s loňským rokem. Zjistili, že v Praze letos ubylo kosů, brhlíků, sojek a čížků, přibylo naopak dlasků a strakapoudů.
„Dlask tlustozobý si v žebříčku pozorovaných druhů polepšil již podruhé v řadě. Navíc jsme u něj zaznamenali i početnější hejna,“ popsal Tuháček.
Pravidelné sledování ptačích druhů může přinést ornitologům cenná data o tom, jak si vedou jejich populace z dlouhodobého hlediska. „Krásným příkladem je zvonek zelený nebo mlynařík dlouhoocasý. Ani u jednoho z druhů jsme nezaznamenali nějaký markantní meziroční pokles nebo nárůst v populaci. V průběhu času však můžeme u zvonka pozorovat mírnou klesající tendenci. A u mlynaříka je tomu právě naopak. Ptačí hodinka nám tak dává do ruky skvělý nástroj, jak se o našich ptácích můžeme dozvědět ještě více,“ dodal koordinátor akce.