Pražské stráně i louky spásají stáda ovcí a koz, krávy jsou k vidění v podmáčených lokalitách

Projekt zahájil pražský magistrát v roce 2000 s malým stádem ovcí a koz v přírodní rezervaci Slavičí údolí v Radotíně, v roce 2012 přibylo první stádo skotu. V současné době jsou k pastvě využívána tři stáda ovcí a koz a dvě stáda skotu soukromých zemědělců. Roční náklady města na pastvu ovcí a koz jsou zhruba 950 tisíc korun, v případě skotu asi 450 tisíc korun.

„Spásaní trávy ovcemi, kozami či kravami je ekologický a šetrný způsob, jak se zbavovat vysoké trávy, a to i v těžko přístupném terénu. Půda také dostává zpět potřebné živiny, což se o motorových sekačkách říct nedá. Proto již několikátý rok přistupujeme k tomuto řešení,” říká náměstek primátora pro životní prostředí Petr Hlubuček.

Každé stádo ovcí a koz čítá zhruba 70 zvířat, přičemž převažují ovce (zhruba 80 až 90 procent, které spásají především travní porosty. Zbytek tvoří kozy, které okusují především listy dřevin. Obvykle platí, že na velkých územích je zvířat více, i přes 100 najednou, na menších plochách je zvířat ve stádu méně, třeba jen 30. Celkem je všech zvířat zhruba 500.

Od října do dubna se stáda pohybují po předem stanovených lokalitách, mezi něž patří Prokopské a Šárecké údolí, Trojská kotlina, Radotínské údolí, Třešňovka v Hrdlořezích, Vidoule a další. Většinou se jedná o chráněná území – přírodní památky nebo přírodní rezervace. V menší míře se zvířata pasou v ovocných sadech, například v Třešňovce v Hrdlořezích. Délka pasení záleží na podmínkách v jednotlivých místech a na aktuálním vývoji počasí.

Dvě stáda skotu – jalovic – spásají zejména podmáčené a vlhké louky. Jedno o přibližně 15 kusech je umístěno od května v suchém poldru Čihadla a druhé stádo o 12 kusech začalo pastvu v Čimickém údolí a dále putuje po loukách v oblastech Milíčova, Šáreckého údolí a Šeberova.

Pastva zvířat je vhodnou možností, jak se o tyto lokality starat. Řada míst je technice nepřístupná a pro mnoho chráněných společenstev a druhů rostlin i živočichů vytváří tento způsob hospodaření příhodné podmínky, které lze jinak jen velmi obtížně simulovat.

Aby zvířata každoročně nespásala stejné druhy rostlin, mění se termíny pastvy na jednotlivých lokalitách, případně je kombinována s ručním kosením. A vždy je ponechána část plochy nespasená.

Pastvu pro hlavní město zajišťují soukromí zemědělci, kteří také obstarávají čtyřiadvacetihodinový dohled nad stády. Pasáčci celý den stádo hlídají a také kontrolují, zda zvířata spásají jen území, která jsou k pastvě skutečně určená.

Pasoucí se stáda ovcí, koz a skotu je možné v chráněných oblastech na území hlavního města vidět od jara do podzimu. Pastva v konkrétní lokalitě je vždy vymezena, veřejnost může v jejím okolí procházet po chodnících a pěšinách bez omezení. Jen majitelé psů jsou žádáni, aby měli své psy na vodítku.

Pastva na území dnešní Prahy patří mezi historické způsoby obhospodařování nejen stepí, ale i vlhkých luk. Kontinuita byla naposledy na delší dobu přerušena po druhé světové válce. Lokality proto začaly následně degradovat ve smyslu ztráty druhové pestrosti.

Většina zvířat, respektive jednotlivých stád, se stáhne z pastvin v průběhu října až listopadu. Jedno stádo ovcí se ale pase celoročně.