Pražské lokality, ve kterých není bezpečno

Podle policie jsou zmíněné lokality s největším podílem trestné činnosti ještě daleko od aspirace na pražský „Bronx“. Vylučuje to charakter zločinnosti, který oproti jiným světovým metropolím zatím nedosahuje výlučně brutální činy, jakou jsou každodenní vraždy či podobný druh násilí.

„Jestli měla nějaká lokalita alespoň trochu blízko k takzvanému Bronxu, pak to byl ještě v nedávné minulosti park v bezprostřední blízkosti hlavního nádraží. Přezdívalo se mu Sherwood, policie tam zasahovala i několikrát denně a to zejména koncem devadesátých let,“ vysvětlil Ivan Smékal, náměstek ředitele pražské policie.

„Drogy, rvačky, loupeže a vůbec velká kumulace kriminálních osob změnily místo na velmi nebezpečnou zónu. Její pozdější architektonická proměna spojená s nablýskaným byznysem z něj závadové živly výrazně vytlačily,“ dodal.

Přepadávají Ukrajinci, Rumuni a Bulhaři

Vloni spáchali cizinci v metropoli takřka tři tisíce trestných činů z celkových zhruba sedmnácti tisíc. Každý osmý čin z celkového počtu tak spáchal cizinec. 

Podle vedoucího odboru cizinecké policie Aleše Benedikta je těžké jednoznačně přisoudit konkrétní národnosti určitou skupinu trestné činnosti.
„Záleží na mentalitě národa. Pokud je někde běžné násilí, bude se stejně cizinec chovat i tady," poznamenal Benedikt.

Tomu potom odpovídá i charakter násilí, které se v režii cizinců odehrálo v lokalitách s největší kriminalitou. Například zmíněná sídliště Lhotka nebo Jižním Město – podle policie to byla v drtivé většině loupežná přepadení.

„Jsou doménou spíše Ukrajinců, Rumunů i Bulharů,“ specifikoval Aleš Benedikt s tím, že naopak organizovanější kriminalita v kategorii drog se objevuje více ve vietnamských a arabských komunitách.

Tito cizinci mají na těchto sídlištích pronajaty dvou či třípokojové byty, ve kterých žije několik desítek nájemníků. K vzájemným rozepřím však podle policie dochází jen zřídka.

Nové Město místem dealerů a zlodějů

Ať už cizinec nebo našinec, pořád je to zloděj či drogový dealer, po kterém musíme jít. Tolik nepsané pravidlo kriminalistů z příslušného obvodu. Přesto se kolotoč zločinu a trestu točit nepřestává.

„Hlavním magnetem pro kriminální živly jsou zde především zahraniční turisté. Jsou okrádáni, a jen vzácně pachatel použije fyzické násilí. K tomu dochází spíše v komunitách domovských drogových dealerů. Brutální činů na oloupených osobách se v našem obvodu dopouštějí hlavně mladí delikventi,“ glosoval oslovený detektiv.

Což považuje za znepokojující fakt, protože agresor se už ani neptá, zda má oběť u sebe třeba peníze. „Rovnou zaútočí a obere přepadeného o vše, co má jen trochu nějakou cenu,“ upřesnil policista s tím, že na Novém Městě o podobné případy nouze zrovna není.

Na poznámku, že kriminalita v Praze postupně klesá, policista nabádá k opatrnosti. „Nepochybně tomu napomohla i naše práce, ale společenské změny mohou příznivý vývoj nečekaně zvrátit,“ uzavřel policista.

Vršovice a Smíchov = černá můra motoristů

Byť se ve zmíněné lokalitě nejméně kradou auta v celé metropoli, o to víc zde policie řeší vloupání do motorových vozidel či krádeže jejich součástek. A opět tyto činy mají na svědomí pachatelé v průměru pětadvaceti let věku.

„Airbagy, autorádia či navigační zařízení jsou vyhledávaným artiklem, končící v různých bazarech. Škody na majetku pak šplhají do stovek tisíc, pachatel inkasuje jen pouhý zlomek původní ceny,“ sdělil Ladislav Siebert, šéf vršovických detektivů.

Podle Sieberta neuplyne týden, kdy v jeho rajónu poškozený motorista nahlásí vykradení svého vozidla. Stejně se tak děje i na Smíchově, způsob této trestné činnosti zde má takřka zrcadlovou podobu.

Tyto trestné činy sice taky zaznamenaly určitý pokles, avšak zřejmě to bude jen slabá útěcha pro bezmála deset tisíc motoristů, kterým v loňském roce zloděj auto vykradl. Jen více jak třem stovkám šťastlivců policie oznámila dopadení pachatele. V neposlední řadě Siebertův policejní tým řeší i pojistné podvody na fingovaných dopravních nehodách.

Nicméně podle policie zatím není důvod k přílišné skepsi. Praha totiž ve výčtu 221 světových měst skončila na 69. místě a zůstává tak nejlépe hodnocenou východoevropskou metropolí. Hodnocení každoročně sestavuje americká poradenská společnost Mercer.