dnes
Pátek - zatazeno
5°C
zítra
Sobota - prehanky-snih
3°C
pozítří
Neděle - prehanky-snih
3°C
Pražské brownfieldy se pomalu proměňují
Uplatnění se už dlouho hledá například pro zatím nevyužité Nákladové nádraží Žižkov. Foto: o. s. Tady není developerovo

Pražské brownfieldy se pomalu proměňují

Nevyužívané pozemky, budovy či celé komplexy v Praze chátrají a město si láme hlavu, co s nimi. Tyto brownfieldy jsou například z některých bývalých nádraží. Co z nich vzniká a co vyroste na těch doposud nevyužitých? Na revitalizaci takových území vyčlenil magistrát 300 milionů korun.

Mezi pražské brownfieldy se řadí Nuselský pivovar, Praga-Kolbenova, Modřanské strojírny, část Smíchovského nádraží, lihovar na Smíchově, Masarykovo nádraží a mnoho dalších pozemků.

K zatím nevyužitým prostorům, které ale brzy uplatnění naleznou, patří například také bývalý Modřanský cukrovar, jehož výstavba začala již v roce 1861. Poprvé byl rekonstruován v roce 1906, v roce 1933 tam byla zahájena výroba limonád, sodovek a šuměnek.

Praha chce pomoci Jessicou

Rušení výroby začalo po roce 1948, v roce 1979 byl cukrovar začleněn do Výzkumného ústavu cukrovarnického, v roce 1990 byl privatizován. V roce 2002 začala pozvolná demolice, která byla – až na dosud stojící komín a jednu budovu – dokončena roce 2005.

Na místě má vzniknout třináct obytných domů, centrum s obchody a kancelářemi, což už posvětili pražští zastupitelé. Realizace je však zatím v nedohlednu.

Pomoc brownfieldům chce, podle vlastního prohlášení, i Magistrát hlavního města Prahy. Připravuje spuštění nového finančního nástroje Jessica, který má být zaměřen především na revitalizaci brownfields a na obnovu nevyužívaných objektů, které jsou historicky cenné. Praha na projekt vyčlenila více než 300 milionů korun.

Jak to bude s nádražími?

Uplatnění se hledá například pro zatím nevyužité Nákladové nádraží Žižkov, které bylo ministerstvem kultury prohlášeno kulturní památkou. Rozhodnout by o ní měla architektonická soutěž.

Některé brownfields lze najít například na území sedmé městské části. Jedná se třeba o rozsáhlé území dnes již neužívaného zázemí pro nádraží Bubny-Zátory, kam se na konci 19. století přesunulo depo, opravárenské dílny či lakovny z tehdy již nedostačujícího Masarykova nádraží.

Zastupitelstvem hlavního města Prahy bylo schváleno zadání změny územního plánu pro toto území. Nedávno se už uskutečnila beseda občanů se zástupci radnice Prahy 7 – podle prezentované studie by po opravě nádražní budovy mohlo na místě vzniknout muzeum holocaustu.

Na Kolbence se bude stavět

Nedostatečně využité jsou též prostory někdejšího závodu ČKD-Slévárny u stanice metra Kolbenova. „O víkendech se v prostoru konají oblíbené bleší trhy,“ říká malířka Hana Chromá žijící na území Prahy 9. Jinak haly zejí většinou prázdnotou.

Občas jsou prostory někdejší vysočanské fabriky využívané pro pořádání koncertů – zpíval tam například Paul McCartney nebo se tam konaly přenosy z pěvecké soutěž X-Faktor.

V budoucnu tomu ale bude jinak. Soukromý majitel spolu s investorem tam chystají vystavět polyfunkční soubor hotelů, bytů a administrativních budov, měl by tam být i park. Ještě to však nějakou dobu potrvá – je třeba zkompletovat potřebnou dokumentaci a posléze počkat na územní rozhodnutí. Stavět se tam ale zřejmě bude.

Dobrá praxe ze západu

Na západě od českých hranic to funguje tak, že se staré stavby integrují do nových. „Také v ČR by bylo třeba stavby jednak nebourat, zachovávat kolorit, a když už rekultivovat, tak by tam mělo vznikat bydlení, rozumné služby, nikoli administrativní komplex,“ říká Ondřej Mirovský, který se brownfieldy dlouhodobě zabývá a tento obor studoval.

Jinak totiž podle něj hrozí vznik prázdných ghett – úředníci do večera odejdou, zbude pusto a prázdno. Podle odborníků by byl dobrý mix bydlení a zelených ploch. Nevyužité plochy znamenají i velké ekologické zátěže, i proto by měly být brownfields rekultivovány tak, aby tam nevznikl jen „beton“.

Podle odborníků je žádoucí, aby při úpravách brownfields pro nové využití byly zachovány stávající budovy, které jsou mnohdy architektonicky hodnotné.

Zbrzdí rekultivaci novela zákona?

Brzdou ve snaze brownfields rekultivovat by mohla být podle některých ekologů například senátní novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, na základě které by mělo dojít ke snížení poplatků za zábor zemědělského půdního fondu ve prospěch průmyslových zón.

Normou se bude zabývat Poslanecká sněmovna. Zábor kvalitní půdy je podle ekologů jedním z největších problémů životního prostředí v České republice. Úbytek zemědělské půdy je přitom již nyní alarmující, podle Zprávy o životním prostředí za rok 2011 bylo denně zastavěno více než 7,5 hektarů zemědělské půdy.


Další články
Nahoru