Pražská zoo začala chovat užovky tygří, které vynikají dvojitou jedovatostí
4. září 2024 12:50
Přidejte si nás na domovskou „Na rozdíl od češtiny rozlišuje angličtina u živočichů dvojí typ jedovatosti – ‚poisonous‘ a ‚venomous‘. V případě ‚poisonous‘ jde o otrávení se, které je způsobené pozřením či jiným kontaktem jedu s tělem otráveného. Samotné zvíře v tomto případě používá jed pouze na obranu, útočník se otráví sám,“ uvedl kurátor plazů Petr Velenský.
„Typickým příkladem může být třeba žába pralesnička. U ‚venomous‘ se pak vždy jedná o otravu způsobenou cíleným vpravením toxinů jedovatým zvířetem do těla kořisti či útočníka. Užovky tygří se vyznačují obojím,“ vysvětlil.
Čím je tedy užovka tygří „poisonous“? Získává totiž steroidní toxiny z pozřených ropuch a ukládá je v tzv. nuchálních (neboli šíjových) žlázách. V případě ohrožení nastavuje a rozšiřuje nápadně barevnou, „tygrovanou“ oblast šíje, odkud uvolňuje nashromážděný jed přes praskliny v jemné kůži.
„Opakovaná pozorování navíc dokládají, že tento jed může být též rozprašován do vzduchu v podobě drobných kapiček či dokonce aerosolu,“ popsal odborný chovatel plazů Vojtěch Víta. „Jednou z možná nejpozoruhodnějších vlastností tohoto hada je schopnost přenosu takto získaného jedu ze samic na mláďata,“ dodal.
A z jakého důvodu můžeme užovku tygří označovat jako „venomous“? Vedle jedu sloužícího k obraně má též zadní jedové zuby, které používá k aktivnímu lovu. Jed tohoto druhu ovlivňuje srážlivost krve, avšak uštknutí člověka jsou vzácná a zpravidla nemívají závažný průběh.
Užovky tygří naleznou návštěvníci Zoo Praha v pavilonu Terárium téměř přímo naproti vstupním dveřím. Dvě zhruba půlmetrové užovky obydlely expozici společně s vodnářkami pruhovanými. V přírodě užovky tygří osidlují lesy i louky blízké vodním plochám v Japonsku, v Koreji a na východě Ruska a Činy.
