Pražská zoo se po deseti letech vrátila k chovu lemurů tmavých

„Lemurů není nikdy dost, a tak naše snahy v poslední době směřovaly k uvolnění ostrovního výběhu u spodní stanice lanovky,“ řekl kurátor primátů Zoo Praha Jan Mengr.

Plán počítal s přesunem variů bělopásých na ostrov lemurů kata. Spojení proběhlo úspěšně. „Prázdný prostor jsme díky spojení variů a katů mohli nabídnout jinému ohroženému endemitu ostrova Madagaskar, lemurům tmavým, a zpestřit tak druhovou skladbu Zoo Praha,“ pokračoval.

Nově příchozí jedinci staronového druhu si nejprve zvykali ve vnitřní expozici. „Ihned začali prozkoumávat všechna zákoutí. Bez jakéhokoli strachu z neznáma vlezli i do boudy. Pozornost věnovali také bambusu a suché trávě. Není přitom výjimkou, že si zvířata v prvních dnech vyberou místo, kde se cítí nejbezpečněji, a pouze sledují okolí,“ popsala odvahu nových obyvatel ostrova chovatelka primátů Zoo Praha Nikola Kučerová.

Pár přišel do Zoo Praha z plzeňské zoo, samice je však původně pražským odchovem. Když si plně zvykli na ubikaci, chovatelé jim postupně umožnili vstup do tunýlku, odkud mohli venkovní výběh pozorovat. V těchto dnech už na něj podnikají první nesmělé výpravy.

„Na rozdíl od černých samců mají samice rezavohnědou srst, světlejší spodní stranu těla a nápadně světlé štětičky kolem uší. Oběma pohlavím je společný dlouhý huňatý ocas, který jim pomáhá udržovat rovnováhu,“ popsal Mengr.   

Mláďata těchto obyvatel severozápadního Madagaskaru mají po narození srst podobnou dospělému samičímu zbarvení. Samci následně během dospívání postupně tmavnou, až získají téměř jednolitě černou barvu.

Plodožraví lemuři tmaví se přirozeně podílejí na šíření semen. V menší míře ale plní i funkci opylovačů. Během získávání nektaru jim totiž na srsti kolem tlamy ulpívá pyl, který pak přenášejí mezi květy.

„Pro lemury tmavé je důležitý i okus – vrba nebo takzvamý špendlík. Oproti ostatním druhům lemurů nepohrdnou ani habrem a pochutnají si i na květech ibišku,“ dodal kurátor.