Pražská zoo dovezla do Kazachstánu dalších sedm koní Převalského

Hřebec Galvan a klisny Grâce a Zina II putovali z chovné stanice v Dolním Dobřejově nejprve na Letiště Praha-Kbely, odkud s nimi odletěl armádní letoun CASA do kazachstánského Arkalyku. Druhý český letoun měl na palubě převaláky z Národního parku Hortobágy a dopravil na stejné místo klisny Csardas, Cili, Bűbaj a Celeb.

Oba transportní týmy čekala po přistání už společná, osmihodinová cesta složitým terénem do reintrodukční stanice Alibi. Všech sedm koní je po více než 30hodinovém transportu v pořádku v aklimatizačních ohradách. Z přilehlého výběhu byli loni dopravení koně ve středu vypuštěni do volné přírody.

„Ačkoliv letošní transport provázelo asi nejvíc komplikací, které pamatuji od prvního transportu koní Převalského do západního Mongolska v roce 2011, beru to jako tím větší úspěch. Celkem čtrnáct koní Převalského je zpět ve Zlaté stepi, odkud v důsledku lidské činnosti již dávno vymizeli. V tomto náročném projektu se budeme snažit pokračovat i v příštích letech, dokud ve středním Kazachstánu nebude životaschopná populace posledního druhu divokého koně,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek

Hřebec Galvan byl do rozlehlé ohrady vypuštěn spolu se čtveřicí maďarských klisen. Úlohou mladého hřebce bude zaujmout časem dominantní pozici a utvořit přirozený harém. Do vedlejšího aklimatizačního výběhu putovaly krátce poté klisny Zina II a Grâce přepravené z Dolního Dobřejova.

„Příchod každého koně Převalského je výsledkem dlouhodobé a skvěle koordinované práce všech partnerů. Jsme hrdí na to, že naše vize znovuvytvoření divoké populace tohoto druhu v Kazachstánu se stává realitou. Tato zvířata jsou nejen součástí našeho národního dědictví, ale také vitálním a důležitým doplňkem zdravého stepního ekosystému,“ uvedla Vera Voronova, ředitelka Asociace pro ochranu biodiverzity Kazachstánu (ACBK). Tato nezisková organizace se dlouhodobě zasazuje o ochranu přírody mimo jiné v oblasti státní rezervace Altyn Dala, tedy Zlaté stepi, a je pro Zoo Praha klíčovým partnerem.

Aktuálně přivezení koně si nyní budou po dobu až jednoho roku zvykat na místní podmínky a utvářet zdravou sociální strukturu. Naučí se také pít z přírodních jezírek a v zimě si vyhrabat kopyty potravu ze sněhové pokrývky. To vše pod dozorem výzkumných pracovníků, kteří budou bedlivě sledovat jejich zdravotní stav s ohledem na výkyvy mnohdy extrémního počasí či sezónní parazity a budou detailně monitorovat jejich pokroky.

Trojská zoo chová koně Převalského od roku 1932 a od roku 1959 vede mezinárodní plemennou knihu. První letecké transporty koní určených k vypuštění začala zahrada organizovat v roce 2011. Kůň Převalského z přírody vymizel koncem 60. let minulého století, v lidské péči ale byla stabilně rostoucí populace, která umožnila reintrodukci druhu nejprve do Číny a pak do Mongolska. V zoo a v její chovné a aklimatizační stanici v Dolním Dobřejově se narodilo přes 230 hříbat.