Pražská záchytka se dočkala modernizace. Noc zde stojí tři tisíce, platí však jen čtvrtina opilců

Protialkoholní záchytná stanice Praha obnovila svůj provoz. Během necelého roku, kdy byla stanice kompletně rekonstruována, fungovala v omezeném režimu se šesti lůžky. Rekonstrukcí a modernizací zajistí město zaměstnancům lepší pracovní podmínky a vytvoří důstojné prostředí i pro opilé klienty.

Loni v březnu začalo město s rozsáhlou rekonstrukcí, jejímž cílem byla modernizace celého objektu a navýšení lůžkové kapacity o šest lůžek. Zásadní změnou je pak přístavba s novým výtahem, který umožní přesun intoxikovaných klientů na pokoj v prvním patře v poloze vleže.

Doplnil, že pro provoz stanice je zásadní přístavba velkého výtahu, který umožňuje pohodlně intoxikované klienty převážet do patra, kde je většina pokojů.

Během rekonstrukce byla provedena celá řada dalších stavebních úprav, jako výměna oken, osazení nových a bytelnějších dveří v pokojích, položení nové podlahové krytiny. Ty původní agresivní klienti rozbíjeli, což by u nových nemělo být možné.

Dále prošel modernizací kamerový systém, veškeré vnitřní rozvody a vzduchotechnika s temperováním vzduchu.

Úplnou novinkou je signalizační systém, který slouží ke komunikaci mezi sestrou a pacientem. Hlavní město Praha za všechny práce zaplatilo celkem přes 18 milionů bez DPH.

„Jsme si vědomi toho, že navýšením kapacity lůžek záchytné protialkoholní stanice nevyřešíme problém lidí závislých na alkoholu, a proto plánujeme provázat toto pracoviště se sociálními a adiktologickými službami. Tím vytvoříme příležitost navést lidi na cestu k uzdravení," říká Milena Johnová, radní pro sociální politiku a zdravotnictví.      

Protialkoholní záchytnou stanici původně provozovala pro Prahu Fakultní nemocnice Bulovka. Od roku 2013 zajišťuje její chod město prostřednictvím své příspěvkové organizace Městské polikliniky Praha.

„Chtěl bych poděkovat hlavnímu městu za podporu i finanční zajištění, svým náměstkům a také vedoucí sestře paní Vladimíře Moravcové a celému personálu protialkoholní záchytné stanice, který má velké zásluhy na zdárném průběhu rekonstrukce i zachování provozu po dobu realizace. Jsem rád, že tým pražské záchytné stanice bude zase pracovat v moderních a funkčních podmínkách, které jim ulehčí tuto nelehkou práci,” říká David Doležil, ředitel městské polikliniky Praha.

Do budoucna by David Doležil také rád upravil bezprostřední okolí budovy, konkrétně by bylo třeba rozšířit chodníky a příjezdovou cestu, aby tu mohly pohodlně zastavit vozy záchranky nebo policie přivážející klienty a neblokovaly vjezd do areálu FN Bulovka.

Poplatek za jednu noc strávenou na pražské záchytné stanici činí 3 000 korun (dříve byla 1950 korun), tuto částku ale uhradí asi jen 25 procent klientů, což je srovnatelné se záchytnými stanicemi v ostatních městech. Od roku 2013 se vyšplhala dlužná částka za neuhrazené pobyty na 60 milionů korun.

Klienty jsou ale minimálně z dvaceti procent osoby bez domova a dlužné částky se tak u nich a dalších sociálně znevýhodněných dají jen velmi těžko vymáhat.

Záchytná stanice je otevřená 24 hodin denně, podle vrchní sestry Vladimíry Moravcové se mnoho klientů vrací opakovaně. Někteří podle ní začínají pít ihned, jak jsou ze zařízení propuštěni, a dokonce mají hned u stanice schovaný alkohol. ¨

K propuštění musí mít klient méně než jednu promile alkoholu v krvi, zdravotnickému personálu se zvládnutím často divokých a agresivních opilců pomáhá 11 sanitářů.

Důsledky pravidelného pití

Málokdo si uvědomí, že pokud se pravidelná konzumace alkoholu spojí se stresem, nedostatkem pohybu a nevhodnou stravou, celkově oslabuje odolnost a narušuje všechny tělesné systémy člověka.

Pravidelné pití alkoholu přispívá ke zhoršování řady civilizačních nemocí, které jsou v populaci rozšířené, patří mezi ně vysoký krevní tlak, diabetes, obezita, duševní choroby a řada dalších. „Ideální je nepít vůbec,“ zdůrazňuje primář Kliniky adiktologie VFN a 1. LF UK v Praze Petr Popov.

Tolerovatelná míra alkoholu u zdravého dospělého člověka je takzvaná nízkoriziková konzumace. Představuje například pro muže maximálně jedno dvanáctistupňové pivo, dvě až tři deci vína (podle obsahu alkoholu) či 0,05 dcl destilátu.

A u žen by měly být dávky ještě nižší. Maximálně jedno malé dvanáctistupňové pivo, nebo dvě deci vína, či 0,04 dcl 400 destilátu. Nemělo by se přitom jednat o pravidelnou denní konzumaci, minimálně dva dny v týdnu by se neměl alkohol pít vůbec.

Také rozhodně není možné si dávky kumulovat a vypít množství určené na čtyři dny naráz, byť s předsevzetím, že se v dalších dnech nenapijeme vůbec. „Takřka jistě se neudržíme, a navíc si větším množstvím alkoholu vypitým naráz škodíme,“ pokračuje Popov.