Pražská záchranka vyškolila už přes 60 zaměstnanců v paliativní péči

Denně v hlavním městě operátoři a posádky ZZS identifikují v průměru dva takzvaně paliativně relevantní pacienty – lidi v pokročilé či terminální fázi nevyléčitelného onemocnění – kteří volají záchrannou službu kvůli akutním obtížím.

Podle statistiky se v Praze ukazuje, že pouze třetina z těchto pacientů má realistickou představu o svém zdravotním stavu a již dostává paliativní péči, která zmírňuje bolest, ulevuje od tělesného i duševního strádání a pomáhá udržet co nejvyšší kvalitu života.

ZZS proto ve spolupráci s Centrem paliativní péče dosud proškolila už přes 60 operátorů, záchranářů a lékařů v oblasti paliativní medicíny. Cílem je zvýšit počet pacientů, kteří stráví poslední chvíle života díky včasné identifikaci s adekvátní péčí ideálně v domácím prostředí nebo na lůžkách specializovaných poskytovatelů paliativní péče.

„Díky úpravě zřizovací listiny před dvěma lety rozšířila záchranná služba své aktivity a významně se dnes podílí na tom, že v hlavním městě zvyšujeme komfort pacientů i jejich blízkých v těch nejcitlivějších a nejsmutnějších chvílích. Lidé dnes mají možnost trávit poslední chvíle života důstojně, s tou nejlepší péčí a v kruhu svých blízkých,“ uvedla Alexandra Udženija (ODS), náměstkyně primátora Prahy pro oblast sociálních věcí a zdravotnictví.

Hlavní město podle ní navíc každoročně vyhlašuje Program podpory v oblasti zdravotnictví, který pomáhá dlouhodobě nemocným, lidem s postižením a rozvoji paliativní péče – jen v roce 2025 jsme na tento účel vyčlenili téměř 69 milionů korun a podporujeme i vzdělávací a osvětové aktivity.

V prvním pololetí letošního roku se záchranné službě podařilo identifikovat přes 340 paliativně relevantních pacientů. Přes 100 pacientů bylo po ošetření a poskytnutí medikace možné s jejich souhlasem ponechat doma bez nutnosti dalšího transportu do zdravotnického zařízení. Počet pacientů ponechaných doma, pro které nemá akutní hospitalizace prospěch, se postupně zvyšuje.

Identifikace pacientů se uskutečňuje na základě vyhodnocení hovoru na tísňovou linku dle unikátního protokolu Rapid-PCST, na jehož vzniku ZZS spolupracovala s Centrem paliativní péče, nebo při poskytování péče pacientovi záchranářskými a lékařskými posádkami.

V řadě případů je pro tyto pacienty prospěšnější, když nemusí být transportováni do nemocnice, ale poslední chvíle života stráví doma v kruhu rodiny a se zajištěnou paliativní péčí, nebo ve specializovaných zařízeních, která tuto péči poskytují. Aktuálně ZZS spolupracuje se dvěma takovými zařízeními.
 
„Dnes se nám daří mít v téměř každé směně k dispozici minimálně jednu posádku proškolenou speciálně v oblasti paliativní medicíny. Přejí-li si to pacienti a okolnosti to dovolují, dokážeme jim společně s poskytovateli paliativní péče zajistit odpovídající služby, komfort a případnou medikaci v domácím prostředí nebo na specializovaných lůžkách ve zdravotnických zařízeních. Díky tomu se snižuje i počet opakovaných výjezdů záchranné služby k těmto pacientům,“ uvedl ředitel ZZS Petr Kolouch.

Pacienti v terminálním stadiu nevyléčitelného onemocnění představují významnou skupinu pacientů, ke kterým zdravotnická záchranná služba běžně vyjíždí. Počet těchto výjezdů je srovnatelný s počtem výjezdů k dopravním nehodám a resuscitacím dohromady. Ročně v průměru posádky záchranné služby transportovaly do nemocnic na 2 300 pacientů v terminálním stádiu onemocnění, kteří krátce nato v nemocnici zemřeli.

Začátkem září vydá pražská záchranná služba metodickou příručku, kterou pomůže posádkám ještě prohloubit orientaci v paliativní problematice. Naplánovány jsou také další kurzy ve spolupráci s Centrem paliativní péče.

„Když se podaří pacienty identifikovat jako paliativně relevantní a zajistit jim odpovídající péči v domácím prostředí nebo ve specializovaných hospicích, nedochází zpravidla k jejich opakovaným převozům s nespecifickými obtížemi na urgentní příjmy. Tam jsou sice vyřešeny akutní problémy, ale pacienti jsou následně propuštěni bez návazné péče domů a při zhoršení stavu k nim opět vyjíždí záchranná služba. Díky správnému nastavení paliativní péče dochází k podstatnému zlepšení pacientova celkového stavu, kvality jeho života i úlevě pro jeho rodinu,“ uvedla Klára Beranová, lékařka a koordinátorka projektu paliativní péče u ZZS.