Pražská záchranka má více výjezdů, které mohou souviset s počasím

„Děti a senioři patří k ohroženým skupinám i z důvodu horších termoregulačních mechanismů a posunutého prahu žízně," uvedla mluvčí Zdravotnické záchranné služby Hlavního města Prahy Jana Poštová. Připomněla, že rizikové je nechávat děti či zvířata zavřená v autě. „Teplota v autě může velmi rychle vystoupat a způsobit život ohrožující přehřátí organismu," dodala.

Přehřátí se projeví nevolností, pocitem na zvracení, bolestí hlavy, malátností, únavou nebo zvýšenou teplotou. Při přímém pobytu na slunci hrozí úžeh, který má podobné projevy, objevit se ale mohou i s několikahodinovým zpožděním. První pomocí je přesun do chladné místnosti, obklady a podávání čisté či minerální vody.

„Lidé by se měli vyhýbat přímému pobytu na slunci, zejména přes poledne. Je vhodné používat pokrývku hlavy a ochranné krémy," doplnila Poštová. Lidé s nemocným srdcem či dýchacími obtížemi by se podle ní neměli fyzicky přetěžovat.

Státní zdravotní ústav (SZÚ) v tiskové zprávě varoval před přílišným chlazením klimatizací. „Správné nastavení klimatizace by mělo být v létě o pět až sedm stupňů nižší než okolní teplota. Jestliže tedy máme venku 35 stupňů Celsia, pak by v klimatizovaném prostoru mělo být kolem 29 stupňů Celsia, ne méně," uvedla mluvčí SZÚ Štěpánka Čechová.

Větší teplotní rozdíly podle ní zvyšují riziko teplotního šoku, na který lidské tělo reaguje negativně. Lidé tak mohou být náchylnější k nemocem dýchacích cest, bolestem v krku, angínám nebo nemocem močových cest. Spouštění klimatizace by mělo být podle odborníků postupné, prakticky nepocititelné.

„Jakmile v klimatizované místnosti pocítíte, že je vám zima a studené proudění vzduchu je vám nepříjemné, je to špatně. Znamená to totiž, že místnost je přechlazená," doplnila.