Dnes Úterý - jasno 10°C
Zítra Středa - polojasno 15°C
Úterý 19. 3. 2024
Svátek má Josef
Nabídka pro inzerenty
Inzerujte na serveru www.prazskypatriot.cz za zvýhodněné ceny.
Komentáře

Pražská bytová krize: Novinka, nebo dědictví minulosti?

Za posledních sto let se počet obyvatel v Praze zdvojnásobil. Jak se hlavnímu městu dařilo se vyrovnat s rychle rostoucí poptávkou po bydlení ve století plném společensko-politických zvratů? Kdy promarnilo příležitost si udržet silnou pozici na poli bytové politiky a kde leží příčiny současné bytové krize?

Úspěšný start mladého hlavního města
Třebaže jeho základy byly položeny už v raném středověku, dějiny hlavního města Prahy jako administrativního celku se datují až od roku 1922, kdy sloučením 38 samostatných obcí vznikla takzvaná Velká Praha. Nový městský útvar se rozkládal na 172 kilometrech čtverečních a obývalo jej 676 657 osob žijících v 19 000 domech. Rozvoj metropole, kterou do té doby tvořily převážně usedlosti a vesnice s nedostačující infrastrukturou, centrálně řídila Státní regulační komise pro hlavní město Prahu a okolí.  

V tomto období se Praha jakožto hlavní město nově vzniklého státu stala také sídlem mnoha státních institucí, zastupitelských úřadů či ředitelství velkých soukromých společností a s přílivem obyvatel, který centralizaci provázel, vyvstala také bytová otázka. Palčivého problému se městská správa zhostila se ctí.

Do roku 1938 se celkový počet bytových domů v metropoli zvýšil o 23 000, přičemž 323 činžovních domů s 5 320 převážně nízkometrážními byty vystavělo samo město. Tento rozmach přerušila okupace a stagnace výstavby během válečných let se stala příčinou hluboké bytové krize, z níž se Praze vlastně doposud nepodařilo vymanit.

Lesk a bída socialistického stavebnictví
V prvních poválečných letech výstavbu nových bytů brzdila změna mocenských struktur, nepružnost centralizovaného řízení i krize ve výrobě stavebnin. Významné zrychlení stavby přišlo až s decentralizací stavebních procesů na konci padesátých let, kdy začala vznikat také první stavební družstva. Do tohoto období spadá zahájení výstavby Petřin, Jarova, Hloubětína nebo Zahradního Města. Dostačující tempo výstavby se však dařilo udržet jen několik málo let.

Šedesátá léta se nesla ve znamení stále hlubší bytové krize. Zatímco počet žadatelů o byt se neustále zvyšoval, novou výstavbou se dařilo pouze vyrovnávat přirozený úbytek bytového fondu. Neutěšenou situaci nejlépe ilustruje čekací doba na přidělení nového bytu: ta se nezřídka protáhla až na dvacet let. Řešením měla být výstavba rozlehlých sídlištních komplexů – Severního a Jižního Města, které měly pojmout až 160 000 obyvatel. Bytový deficit však i přes toto úsilí přetrval.

Výstavbu se podařilo znovu významněji nastartovat až v roce 1974 a hned následujícího roku se podařilo dokončit stavbu rekordních 12 512 bytových jednotek. V osmdesátých letech se rozvoj soustředil na jihozápad města (sídliště Nové Butovice, Horka či Lužiny), zahájena byla také výstavba v severních částech Prahy. Několik let před revolucí pak výstavba navzdory velkolepým plánům utichla.

S významnými společenskými změnami, které přinesl pád komunistického režimu, otázka bytové výstavby ustoupila na celé desetiletí do pozadí. Důležitý moment nicméně znamenalo převedení stávajícího bytového fondu na pražskou obec. Potenciál, který tím město získalo, si však jeho vedení začalo uvědomovat až poté, co jej téměř zcela promrhalo.

Nerozvážnost porevolučních let
Je zcela pochopitelné, že po čtyřiceti letech éry, která se osobní vlastnictví snažila minimalizovat, propadla společnost v euforii trendu zcela opačnému, aniž by se zamýšlela nad možnými negativními důsledky. A tak zatímco západní metropole budovaly fond městských nájemních bytů, přistoupila Praha k jeho bezhlavému odprodeji. Zatímco ještě v roce 2001 tvořily obecní nájemní byty přibližně dvě třetiny z celkového množství pražských bytů, v roce 2012 se na něm podílely už pouze z jedné třetiny.

Proces privatizace ovlivnila nejen touha po vlastní nemovitosti, ale také nepromyšlenost privatizačních modelů a nezkušenost na straně prodávajícího i kupujících. Pro převod bytů do soukromého vlastnictví neexistovala jednotná pravidla. Nejčastější privatizační strategií se stal odprodej stávajícím nájemníkům za částku, která mnohdy ani zdaleka nedosahovala tržní ceny.

Teprve postupem času si město začalo uvědomovat, že se zmenšováním jeho bytového fondu klesá také jeho schopnost účinně se zapojovat do bytové politiky a disponovat dostatečným počtem bytů pro zaměstnance v podporovaných profesích, jako jsou zdravotníci, hasiči nebo učitelé. Chybí také bydlení pro ty, jejichž řádné příjmy nedostačují k pořízení vlastního bytu či bydlení v komerčním nájmu, například pro seniory nebo samoživitelky.

A jaká je situace dnes? Privatizaci bytů, které spravuje přímo magistrát, se již podařilo zastavit. Dnes už dobíhá pouze několik dříve spuštěných projektů, které by nebylo férové zastavit. Kupující již mají například založená družstva, přípravné výbory, nebo dokonce složili jistiny na odkup.

Byty pod správou některých městských částí se však prodávají nadále, často takzvaně za hubičku. Potěšující nicméně je, že téma obnovy obecního bytového fondu, ze kterého zbývá pouhých pět procent, zaznívá ve veřejném prostoru stále častěji. Některé městské části již navíc podnikají kroky k jeho rozšiřování, a to rekonstrukcí starých objektů nebo novou výstavbou.

prokop-ondrej-praha-11 Příkladem je Praha 11, kde v minulých letech vznikl zcela nový bytový komplex Zahrady Opatov se 196 byty.

Aktuálně zde také prochází rekonstrukcí bývalá ubytovna Sandra.

Zhruba 300 neútulných ubytovacích jednotek se promění v moderní bydlení pro 194 rodin.

Autorem komentáře je místostarosta Prahy 11 pro majetek, investice a podporu podnikání a pražský zastupitel Ondřej Prokop


Svobodní: Zrušte úřad ministra Dvořáka

8. února 2024 v 17:23

Vyzýváme premiéra České republiky, aby odvolal ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka za jeho urážlivé výroky k českým občanům i české koruně. Považujeme za správné jeho post dále nikým neobsazovat a v rámci úspor se pokusit ušetřit také nějaké peníze na provozu vlády, která má aktuálně...

Dokáže Evropa přestat kouřit? Švédsko je důkazem toho, že to jde

7. února 2024 v 06:41

Evropská unie si vytyčila cíl, že do roku 2040 bude klasické cigarety kouřit méně než 5 % populace. Vzhledem k tomu, že podle dat Eurostatu z roku 2019 bylo toto číslo reálně v celoevropském průměru takřka čtyřnásobné, může se to jevit jako možná až příliš ambiciózní cíl, nicméně Švédsko je...

Povede omezení odpočtu DPH ke zpomalení českého trhu s auty a větší frustraci podnikatelů?

15. ledna 2024 v 10:55

Nový konsolidační balíček zahrnuje od 1. 1. 2024 mimo jiné i omezení odpočtu DPH na osobní automobil na první dva miliony korun z ceny vozu. Statistiky ukazují, že prodej luxusních vozů tvoří pouze zlomek celkového objemu trhu. Schválené opatření může vést ke zpomalení českého trhu s auty a...

Rektoři budou jednat o opatřeních ke zvyšování bezpečnosti na vysokých školách

28. prosince 2023 v 10:00

Předsednictvo České konference rektorů vyjadřuje své hluboké poděkování všem, kdo projevili a stále projevují podporu studentům a zaměstnancům Univerzity Karlovy, zvláště pak Filozofické fakultě.

Česká konference rektorů (ČKR) vydala prohlášení k tragické události

22. prosince 2023 v 09:43

„Česká konference rektorů je silně otřesena strašlivou tragédií, která se ve čtvrtek odehrála na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Tento čin je v naší zemi naprosto bezprecedentní. S hlubokým zármutkem vyjadřujeme upřímnou soustrast a účast rodinám, kamarádům i spolužákům obětí a...

Budoucnost asistentů pedagogů. Skutečně jsou pro výuku postradatelní?

8. listopadu 2023 v 11:48

Je pro naši vládu školství prioritou, nebo není? Nemohu se zbavit dojmu, že vzdělání našich dětí je poslední dobou házeno přes palubu. Jak jinak si vysvětlit návrh ministerstva školství, podle kterého by asistenti pedagogů byli do škol „přidělováni“ na základě několika parametrů, namísto podle...

Valovič: Občané i zaměstnanci Prahy 10 si zaslouží důstojné prostory

1. října 2023 v 19:33

Počátkem posledního říjnového týdne se konal jeden z pomyslných křtů nové radniční budovy ve Vinohradské 3218/169. Vůbec poprvé zde zasedalo zastupitelstvo městské části Praha 10. Jsem rád, že Desítka nově disponuje reprezentativními a moderními prostory i pro tyto...

Vítáme nová pravidla pro sdílené koloběžky, tvrdí Bolt

6. září 2023 ve 22:32

Radnice Prahy 1 se dohodla s provozovateli služeb mikromobility na lepších pravidlech provozu sdílených koloběžek na svém území.

Nemůžeme míchat politiku a technologie, čílí se ministr

30. června 2023 v 07:41

Vyjádření Evropské komise z minulého týdne, ve kterém její představitelé označili čínské technologické firmy Huawei a ZTE za vysoce rizikové dodavatele, stále rezonuje evropským veřejným prostorem. Proti pokusu neformálně členským zemím nakázat, aby při budování 5G sítí přestaly využívat služeb...

Komentář: Nelegální hazard státní ani obecní pokladnu nenaplní

23. června 2023 ve 20:22

Podnikání v herním průmyslu se opět dostalo do zájmu ministerstva financí, které nutně potřebuje zajistit dodatečné příjmy do státního rozpočtu. Stát tak hledá cesty, jak mimo jiné zvýšit výnos daně od provozovatelů hazardních her. Na druhé straně ale část místních politiků a aktivistů usiluje...

Dobeš: Praha 3 nesouhlasí s rušením poboček České pošty

2. dubna 2023 ve 13:30

Rušení pěti ze šesti poboček Česká pošta u nás na Trojce mi v pátek zrušilo celodenní program a z radnice jsem neplánovaně vyrazil rovnou do Sněmovny. Zde k tomu probíhal seminář za účasti ministra vnitra Vít Rakušan i ředitele ČP Miroslava Štěpána.

Názor: Nulová tolerance je hodnotově i ekonomicky špatně, míní Portlík

19. března 2023 ve 14:37

Dlouholetý starosta Prahy 9 a pražský zastupitel Tomáš Portlík (ODS) patří mezi nejhlasitější kritiky myšlenky plošných, absolutních zákazů legálního podnikání, pokud provozovatele dodržují přísné zákonné podmínky.  

Další články
Nahoru