Praze loni meziročně stouply běžné výdaje, opozice to kritizuje
9. června 2021 09:26
Praha měla pro loňský rok schválený rozpočet s příjmy asi 67 miliard korun a výdaji 90 miliard korun. Rozdíl město dorovnalo například z peněz od státu. Rozpočet se průběžně měnil podle aktuálního vývoje hospodaření.
Běžné výdaje města stoupají dlouhodobě. Podle náměstka primátora Pavla Vyhnánka (Praha Sobě) růst způsobuje několik faktorů. Jedním z nich bylo vládní rozhodnutí o zvýšení platů úředníků z podzimu 2019.
Dalším je zvýšení platů učitelů, které je sice placeno ze státního rozpočtu, avšak prochází přes městský rozpočet, v němž tak ovlivní „čísla" města. „Zároveň jsou tu potom také výdaje na boj proti pandemie covidu-19 a v nich pomoc podnikatelům či nákupy ochranných pomůcek,“ řekl Vyhnánek.
Samotné hlavní město mělo v loňském rozpočtu schváleném v prosinci 2019 naplánovány běžné výdaje na zhruba 65 miliard. Částku v průběhu roku vedení města upravovalo podle aktuálního vývoje hospodaření, a to postupně na asi 77,1 miliardy. Celkové čerpání běžných výdajů bylo ve výsledku o asi sedm procent nižší než v upraveném rozpočtu.Nejvyšší částku vložilo město do školství a sportu, a to přibližně 22,57 miliardy korun. Druhou nejnákladnější položkou byla doprava, do které putovalo 22,11 miliardy. Do zdravotnictví a sociální oblasti šlo více než 5,6 miliardy.
Doprava jako celek zároveň představuje rozpočtovou kapitolu, ve které město utratilo nejvíc z původně plánované částky, a to 98,54 procenta sumy upraveného rozpočtu. Hranici devadesátiprocentního plnění rozpočtu překročila Praha ještě v dalších pěti oblastech, kromě školství a zdravotnictví také v kultuře, rozvoji města a městské infrastruktuře.
Právě výši běžných výdajů, současně s nižší mírou vydaných peněz na investice, opakovaně kritizuje opozice. A to jak při hlasování o rozpočtu, tak v případě výsledku hospodaření.
Podle Vyhnánka letos situaci město řeší škrty ve všech rozpočtových kapitolách. V projednávaném návrhu rozpočtu loni v prosinci to bylo vždy o deset procent. Celkem se jedná o úsporu přes miliardu.
Zároveň se chystá snížení počtu zaměstnanců magistrátu. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) v květnu v rozhovoru s ČTK řekl, že by to mělo být letos až deset procent z asi 2300 zaměstnanců.
Běžné výdaje hlavního města se podle schválených rozpočtů v letech 2011 až 2014 zvýšily o 2,8 miliardy korun. V letech 2015 až 2018 to bylo o 8,4 miliardy korun až na téměř 60 miliard korun v roce 2019. Od roku 2015 používá magistrát jinou metodiku a časová řada je tak přerušena.