Dnes Pátek - zatazeno 18°C
Zítra Sobota - jasno 22°C
Pátek 29. 3. 2024
Svátek má Taťána
Nabídka pro inzerenty
Inzerujte na serveru www.prazskypatriot.cz za zvýhodněné ceny.
Praze loni meziročně stouply běžné výdaje, opozice to kritizuje
Pavel Vyhnánek, náměstek primátora pro oblast financí a rozpočtu. Foto: MHMP

Praze loni meziročně stouply běžné výdaje, opozice to kritizuje

Hlavnímu městu meziročně stouply běžné výdaje. V případě samotného hlavního města bez započtení městských částí činily loni zhruba 71,73 miliardy korun, což je meziročně asi o 2,5 miliardy více. Vyplývá to ze závěrky hospodaření města. Po započtení městských částí dosáhly běžné výdaje 73,58 miliardy, což je rovněž meziročně více. Praha jako celek, tedy i s radnicemi, hospodařila s přebytkem 8,91 miliardy, což je meziroční pokles. Příjmy dosáhly 96,9 miliardy a výdaje 88,04 miliardy.

Praha měla pro loňský rok schválený rozpočet s příjmy asi 67 miliard korun a výdaji 90 miliard korun. Rozdíl město dorovnalo například z peněz od státu. Rozpočet se průběžně měnil podle aktuálního vývoje hospodaření.

Běžné výdaje města stoupají dlouhodobě. Podle náměstka primátora Pavla Vyhnánka (Praha Sobě) růst způsobuje několik faktorů. Jedním z nich bylo vládní rozhodnutí o zvýšení platů úředníků z podzimu 2019.

Dalším je zvýšení platů učitelů, které je sice placeno ze státního rozpočtu, avšak prochází přes městský rozpočet, v němž tak ovlivní „čísla" města. „Zároveň jsou tu potom také výdaje na boj proti pandemie covidu-19 a v nich pomoc podnikatelům či nákupy ochranných pomůcek,“ řekl Vyhnánek.

Samotné hlavní město mělo v loňském rozpočtu schváleném v prosinci 2019 naplánovány běžné výdaje na zhruba 65 miliard. Částku v průběhu roku vedení města upravovalo podle aktuálního vývoje hospodaření, a to postupně na asi 77,1 miliardy. Celkové čerpání běžných výdajů bylo ve výsledku o asi sedm procent nižší než v upraveném rozpočtu.

Nejvyšší částku vložilo město do školství a sportu, a to přibližně 22,57 miliardy korun. Druhou nejnákladnější položkou byla doprava, do které putovalo 22,11 miliardy. Do zdravotnictví a sociální oblasti šlo více než 5,6 miliardy.

Doprava jako celek zároveň představuje rozpočtovou kapitolu, ve které město utratilo nejvíc z původně plánované částky, a to 98,54 procenta sumy upraveného rozpočtu. Hranici devadesátiprocentního plnění rozpočtu překročila Praha ještě v dalších pěti oblastech, kromě školství a zdravotnictví také v kultuře, rozvoji města a městské infrastruktuře.

Právě výši běžných výdajů, současně s nižší mírou vydaných peněz na investice, opakovaně kritizuje opozice. A to jak při hlasování o rozpočtu, tak v případě výsledku hospodaření.

„Varovným faktorem je opakovaně neproinvestovaný rozpočet, již šestým rokem po sobě. Což znamená, že město nedokáže uskutečnit žádné velké stavby. Pokračovat by mělo ve snaze omezit běžné výdaje, k čemuž opakovaně vyzýváme," uvedl opoziční zastupitel a předseda pražské ODS Tomáš Portlík.

Podle Vyhnánka letos situaci město řeší škrty ve všech rozpočtových kapitolách. V projednávaném návrhu rozpočtu loni v prosinci to bylo vždy o deset procent. Celkem se jedná o úsporu přes miliardu.

Zároveň se chystá snížení počtu zaměstnanců magistrátu. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) v květnu v rozhovoru s ČTK řekl, že by to mělo být letos až deset procent z asi 2300 zaměstnanců.

Běžné výdaje hlavního města se podle schválených rozpočtů v letech 2011 až 2014 zvýšily o 2,8 miliardy korun. V letech 2015 až 2018 to bylo o 8,4 miliardy korun až na téměř 60 miliard korun v roce 2019. Od roku 2015 používá magistrát jinou metodiku a časová řada je tak přerušena.


Autor: ČTK
Další články
Nahoru