dnes
Pondělí - jasno
1°C
zítra
Úterý - polojasno
1°C
pozítří
Středa - zatazeno
2°C
Pražané mohou o Velikonocích přijít na premiérové pašijové hry v katedrále na Hradě
Ilustrační foto: Muffi / Wikimedia Commons

Pražané mohou o Velikonocích přijít na premiérové pašijové hry v katedrále na Hradě

Poprvé se budou o letošních Velikonocích konat v katedrále sv. Víta na Pražském hradě pašijové hry. Upravenou verzi Hořických pašijí mohou lidé vidět na Květnou neděli 13. dubna. Lidové pašijové hry budou i na dalších místech, v Praze třeba ještě 26. a 27. dubna v parku u zámku Zbraslav za účasti herců Národního divadla, Městských divadel pražských a dalších scén.

Velikonoční svátky jsou pro věřící připomínkou posledních pozemských dnů Ježíše Krista. Vedle osobního rozměru, který věřící vybízí k zamyšlení, jsou Velikonoce také příležitostí k návštěvě kostelů. Mnozí lidé ale vnímají Velikonoce hlavně jako svátky jara, tato tradice souvisí s časově blízkou jarní rovnodenností.

Velikonoce jsou spojené s mnoha symboly – vedle kříže odkazujícího k Ježíšovu ukřižování je to beránek, podle křesťanské víry představuje Krista obětovaného za spásu světa, má však tradici již v židovství. Symbolem Velikonoc i jara je také vajíčko, symbol nového života.

V křesťanství se vejce vykládá jako symbol zavřeného hrobu, z něhož vstal Kristus, jako symbol nesmrtelnosti. V lidové tradici vznikl zvyk vajíčka malovat a zdobit. Podobně se také vajíčka jedí a beránci pečou společně s dalšími pokrmy spojenými s touto dobou.

Lidé si je připravují doma, ale v hojné míře je také nabízejí četné trhy na veřejných prostranstvích pořádané obcemi a městy. K Velikonocům připravují programy i některé kulturní instituce. Muzeum hlavního města Prahy připravilo pod názvem Pražské hravé Velikonoce pro zájemce dílny.

Ve dnech 12., 13. a 19. dubna je budou odborníci učit zdobit kraslice voskem, vyrábět velikonoční dekorace i přání, figurky z kukuřičného šustí nebo plést pomlázku. Na velikonoční dobu pořadatelé směřují také zahájení výstavy grafického díla Bohuslava Reynka. Začne ve Valdštejnské jízdárně 16. dubna, jejímu zpřístupnění bude předcházet průvod na téma křížové cesty.

U katedrály sv. Víta ho zahájí kardinál Dominik Duka. Velikonoce podle katolické tradice začínají vigilií na neděli vzkříšení, obecně nazývanou nedělí velikonoční, a trvají padesát dní až do Letnic.

Čtyřicátý den Velikonoc je slavnost nanebevstoupení, která připomíná Kristův výstup do nebe. Velikonoční vigilie začíná zapálením ohně, který symbolizuje vítězství Krista nad temnotou a smrtí. Od ohně se zapaluje velikonoční svíce, paškál, v mnoha kulturách chápaná jako znamení života.

Takto zapálená svíce se při velikonoční bohoslužbě noří do křestní vody, je ozdobena znamením kříže a dalšími symboly. Zapaluje se po celou dobu Velikonoc a při každém křtu, rozžíhá se i při křesťanském pohřbu na znamení toho, že zemřelý stejně jako Kristus prošel branou smrti.


Další články
Nahoru