Praying Wood Krištofa Kintery

Monumentální objekt vznikl na popud nadačního fondu Bohemian Heritage Fund. Autor na něm začal pracovat již v roce 2019 a během koronavirové pandemie se výroba ve slovenské slévárně časově protáhla. Sochu umělec dokončil ve svém pražském ateliéru v roce 2023.

Objekt Praying Wood má podobu obřího „samorostu“, který klečí na kolenou a modlí se. Monument je odlitkem ze slitiny hliníku a pro výrobu formy byly použity skutečné bukové kmeny z Českého ráje. Odlitek vznikl ve spolupráci se slovenským sochařem a slévačem Lacem Sabem. Při dokončování autor sochu postříbřil plátkovým stříbrem, které postupně proměňuje svou barevnou charakteristiku od metalických stříbrných lesků přes zlatavé tóny až po potemnělé kovové odstíny. Postupná proměna povrchu je záměrná. Výsledkem je bravurní napodobení textury dřeva do kovového materiálu, u kterého jen stěží odhadujeme jeho skutečný původ. Socha funguje svým tvarem a dokonale vyvedenými detaily jako krajinné i dotykové dílo. Praying Wood je jistým způsobem vizionářská práce, memento mori, jež nás varuje před námi samými. Kromě environmentálních imperativů nese významy sociální a politické. I když se v autorových dílech setkají diváci s humorným podtextem, v tomto případě a v současné situaci jde o dílo doslova mrazivé. 

„Podle metodiky programu Umění pro město by kvalitní a smysluplné umístění umě-eckého díla do veřejného prostoru mělo splňovat nejen požadavky na umělecké a estetické vyznění objektu, ale zároveň by mělo mít v daném místě smysl, nést hlubší myšlenku a pokládat otázky. To platí jak pro trvalé, tak i pro dočasné instalace. Vztyčení díla Praying Wood na ostrově Štvanice všechny tyto premisy naplňuje. Dílo není pouhým fotogenickým objektem, ale výrazným gestem s apelativním obsahem,“ poznamenává Marie Foltýnová, vedoucí Oddělení umění ve veřejném prostoru v rámci GHMP, která pražskou instalaci realizovala.

„Krištof Kintera (1973) patří k nejúspěšnějším a nejzajímavějším umělcům střední generace. Je jedním z mála současných českých autorů, který je respektován i v zahraničí, kam je velmi často zván na výstavy i samostatné realizace. Jeho tvorbu charakterizuje hravost, sdělnost, humor a práce s banalitou. Kintera je v dobrém slova smyslu ‚angažovaným‘ umělcem, který neustále klade svému okolí i sobě otázky, jež vycházejí z každodenní zkušenosti nás všech a které reagují na běžné sociální i politické problémy srozumitelné divákům na celé planetě,“ říká kurátorka projektu za Bohemian Heritage Fund, Lenka Lindaurová.

Krištof Kintera své dílo popisuje slovy: „Socha se zabývá elementárními principy, které nás neustále a nevyhnutelně obklopují. Vztah člověka a přírody, víra, nevíra, pokora, religióznost, pohanství, ekologie… Náznak figury-stromu je vytvořen pouhým přeskládáním částí větví stromu. Primitivní kompozice samorostu, který se jakoby náhodou ocitá v pozici člověka na kolenou s rukama sepjatýma k nebi, měla jen nenápadně, s pomocí co nejjednodušších prostředků doručit důležitý vzkaz, nebo alespoň impuls k zamyšlení: Je to člověk, který se modlí k přírodě, nebo je to příroda, jež se modlí za člověka? Může se vůbec příroda modlit? Může se člověk modlit k přírodě? Podobných otázek se nabízí mnoho, odpovědí stejně tak. Důležité pro mne je, aby socha srozumitelným, nevtíravým způsobem vybízela k zásadním zamyšlením, která stále jsou a možná čím dál více budou aktuální.”

„Jsem nesmírně rád, že socha u jejíhož vzniku jsme na počátku stáli, bude konečně díky skvělé spolupráci s GHMP ve veřejném prostoru, protože to byl náš společný cíl s Krištofem Kinterou od začátku. Byť cesta na Štvanici nebyla jednoduchá, jsem o to raději, že se povedla a jde tak ruku v ruce i s poselstvím sochy Praying Wood, jak ho vnímám já – když si něco opravdu hodně přejeme, jdeme si za tím a třeba se i modlíme, může se to povést,“ říká Jakub Skřejpek, předseda správní rady Bohemian Heritage Fund. 

Odhalení sochy proběhne v úterý 21. října od 17 hodin.