Právní poradna: sexuální obtěžování. Je více způsobů, jak se bránit útokům
11. března 2014 22:17
Přidejte si nás na domovskou Vaše kamarádka je zřejmě obětí sexuálního obtěžování na pracovišti. Jedná se o formu diskriminace, jejíž zákaz upravuje především Listina základních práv a svobod, zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce (ZP) a zákon č. 198/2009 Sb., antidiskriminační zákon (AZ). V pracovněprávních vztazích je zakázána jakákoliv diskriminace, tedy i sexuální obtěžování.
Způsobů, jak se bránit takovému chování ze strany kolegy, je více. Nejprve doporučuji pokusit se vyřešit situaci prostřednictvím zaměstnavatele. Zaměstnavatel je dle § 16 ZP povinen zajistit zaměstnancům rovné zacházení a diskriminace je zakázána.
㤠16 odst. 1, 2 ZP
(1) Zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání.
(2) V pracovněprávních vztazích je zakázána jakákoliv diskriminace. Pojmy přímá diskriminace, nepřímá diskriminace, obtěžování, sexuální obtěžování, pronásledování, pokyn k diskriminaci a navádění k diskriminaci a případy, kdy je rozdílné zacházení přípustné, upravuje antidiskriminační zákon 108).“
V případě, že zaměstnavatel tyto své povinnosti na pracovišti nezajistí, může si kamarádka stěžovat na inspektorátu práce nebo na úřadu práce. Zaměstnavateli pak hrozí pokuta až do výše 400.000,– Kč podle § 11 zákona č. 251/2005, o inspekci práce nebo pokuta až do výše 1 mil. Kč podle § 139 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
„§ 11 odst. 1 písm. b) zákona o inspekci práce
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku rovného zacházení tím, že
- diskriminuje zaměstnance (§ 16 zákoníku práce),
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč.“
„§ 139 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a)
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
- poruší zákaz diskriminace nebo nezajistí rovné zacházení podle tohoto zákon
(3) Za přestupek
- podle odstavce 1 písm. a) a podle odstavce 2 písm. a) a b) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.“
Další možností je podat žalobu k soudu podle § 10 AZ. Žalobou se lze domáhat
• upuštění od jednání (sexuálního obtěžování);
• odstranění následků tohoto jednání (pokud nějaké má);
• poskytnutí přiměřené zadostiučinění (např. omluva, případně i zadostiučinění v penězích – výši určí soud s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu).
㤠10 AZ
(1) Dojde-li k porušení práv a povinností vyplývajících z práva na rovné zacházení nebo k diskriminaci, má ten, kdo byl tímto jednáním dotčen, právo se u soudu zejména domáhat, aby bylo upuštěno od diskriminace, aby byly odstraněny následky diskriminačního zásahu a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění.
(2) Pokud by se nejevilo postačujícím zjednání nápravy podle odstavce 1, zejména proto, že byla v důsledku diskriminace ve značné míře snížena dobrá pověst nebo důstojnost osoby nebo její vážnost ve společnosti, má též právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích.
(3) Výši náhrady podle odstavce 2 určí soud s přihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k porušení práva došlo.“
V žalobě musí vaše kamarádka uvést vše, z čeho lze dovodit, že se kolega sexuálního obtěžování dopouští a nejlépe vše doložit důkazy. Rozhodně doporučuji nemazat žádné SMS, e-maily, apod., které by mohly v daném řízení posloužit jako důkaz. Vhodná je i výpověď kolegů, kteří byli svědky daného jednání ze strany kolegy. V případě, že soud dovodí diskriminační chování žalovaného, přenese soud důkazní břemeno na něj podle § 133a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (OSŘ). To znamená, že žalovaný je naopak povinen dokazovat, že z jeho strany k takovému jednání nedošlo a pokud ano, tak souladu s právem.
„§ 133a OSŘ písm. a)
Pokud žalobce uvede před soudem skutečnosti, ze kterých lze dovodit, že ze strany žalovaného došlo k přímé nebo nepřímé diskriminaci
a) na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství, víry, světového názoru, zdravotního postižení, věku anebo sexuální orientace v oblasti pracovní nebo jiné závislé činnosti včetně přístupu k nim, povolání, podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti včetně přístupu k nim, členství v organizacích zaměstnanců nebo zaměstnavatelů a členství a činnosti v profesních komorách 56b),
je žalovaný povinen dokázat, že nedošlo k porušení zásady rovného zacházení.“
V případě, že by chování kolegy přerostlo do závažnějších forem sexuálního obtěžování, může také naplňovat skutkovou podstatu trestného činu. Může se například jednat o obtěžování tzv. něco za něco, případně nucení oběti strpět osahávání. Pak už by patrně šlo o trestný čin vydírání podle § 175 zákona č. 40/2009 Sb. trestní zákoník (TZ).
㤠175 odst. 1 TZ odst. 1
Kdo jiného násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy nutí, aby něco konal, opominul nebo trpěl, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až čtyři léta nebo peněžitým trestem.“
Případy zamezování svobodného pohybu (zamknutí poškozené v kanceláři, apod.) pak spadají pod skutkovou podstatu trestného činu omezování osobní svobody podle § 171 TZ.
㤠171 odst. 1
Kdo jinému bez oprávnění brání užívat osobní svobody, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.“
Za nejtěžší formu sexuálního obtěžování pak lze považovat trestný čin znásilnění podle § 185 TZ.
㤠185 odst. 1
Kdo jiného násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy donutí k pohlavnímu styku, nebo kdo k takovému činu zneužije jeho bezbrannosti, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let.“
V případech, kdy jednání kolegy dosahuje takové míry společenské škodlivosti, že naplňuje skutkovou podstatu některého trestného činu, lze se účinně bránit podáním trestního oznámení na Policii ČR.
Autorem odpovědi je pražský advokát David Máša.
