Právní poradna: Jaké má zaměstnanec nároky a možnosti při nevyplacení mzdy?
12. prosince 2016 09:28
Kdy je mzda splatná podle zákoníku práce
Mzda je splatná po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu. V rámci tohoto období musí zaměstnavatel určit pravidelný výplatní termín, není-li tento termín sjednán v pracovní smlouvě nebo v jiné smlouvě.
Splatnost mzdy podle zákoníku práce je tedy stanovena na poslední den v měsíci, který následuje po měsíci, ve kterém byla práce vykonávána. Například mzda za práci vykonanou v listopadu je splatná nejpozději 31. prosince.
Okamžité zrušení pracovního poměru
V případě, že mzda není řádně vyplacena, má zaměstnanec právo podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce na okamžité zrušení pracovního poměru. V takovém případě zaměstnanci náleží navíc ještě náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby sjednané v pracovní smlouvě. Pokud výpovědní doba není v pracovní smlouvě stanovena, náleží zaměstnanci částka ve výši dvou měsíčních průměrných výdělků.
Zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr v případě, že mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo náhradu mzdy anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti. Jak jsme si výše vysvětlili, mzda je splatná nejpozději poslední den následujícího měsíce po vykonání práce. V příkladu uvedeném výše tak bude moci zaměstnanec okamžitě ukončit pracovní poměr kvůli nevyplacení mzdy za listopad až k 15. lednu.
Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné a musí být doručené zaměstnavateli. Zaměstnanci lze doporučit, aby jej zaslal zaměstnavateli poštou doporučeně s dodejkou, aby bylo jednoznačně prokazatelné, který den byla zásilka zaměstnavateli doručena. Případně je také vhodné okamžité zrušení pracovního poměru předat zaměstnavateli osobně na pracovišti a nechat si od něj potvrdit přehled dlužných mezd.
Zaměstnanec by si dále měl ohlídat lhůty stanovené zákoníkem práce. Zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení dověděl a nejpozději do 1 roku ode dne, kdy tento důvod vznikl.
Uplatnění nároku u soudu
Pokud zaměstnavatel odmítá odměnu za vykonanou práci uhradit, může se zaměstnanec domáhat zaplacení mzdy také u soudu. Zaměstnanec by měl zaměstnavatele nejprve upozornit předžalobní výzvou a pokud ani přes to zaměstnavatel dlužnou částku neuhradí, může zaměstnanec podat žalobu. Kromě dlužné mzdy pak může zaměstnanec požadovat i úroky a náhradu nákladů vymáhání. Jde především o soudní poplatek a náklady na právní zastoupení.
Úřad práce může vyplatit dlužnou mzdu za zaměstnavatele
Pokud je proti zaměstnavateli zahájeno insolvenční řízení, může zaměstnanec požádat o výplatu dlužných mzdových nároků úřad práce. Podmínkou je, aby byl na zaměstnavatele podán insolvenční návrh. Tento návrh může podat kterýkoliv z věřitelů zaměstnavatele, kterým mohou být i jeho zaměstnanci.
Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejpozději do pěti měsíců a 15 kalendářních dnů následujících po dni, kdy úřad práce zveřejnil na své úřední desce informace soudu o zaměstnavateli, na jehož majetek bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo byl podán insolvenční návrh.
Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit písemně u kteréhokoliv úřadu práce. Tiskopisy „Žádost o uspokojení mzdových nároků„ a „Doložení mzdových nároků zaměstnance“ jsou k dostání na kterémkoliv úřadu práce nebo jsou ke stažení na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí.
Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejvýše v rozsahu odpovídajícím splatným mzdovým nárokům za tři kalendářní měsíce rozhodného období. Rozhodným obdobím podle zákona je měsíc, ve kterém bylo zahájeno insolvenční řízení, dále tři měsíce předcházející tomuto měsíci a také tři kalendářní měsíce následující po měsíci, ve kterém bylo zahájeno insolvenční řízení.
Jaký postih hrozí zaměstnavateli
Nedodržení termínu výplaty mzdy je kvalifikováno jako přestupek či správní delikt na úseku odměňování podle zákona o inspekci práce a zaměstnavateli za takový přestupek hrozí pokuta až do výše 2.000.000 Kč.
Autorem textu je Kateřina Marešová, advokátní koncipientka