Pravidelnému pohybu se nevěnuje třetina populace. Extrém, tvrdí Vráblík z VFN

Zásady zdravého životního stylu podle Vráblíka nejsou ani nové ani složité. Prakticky každý ví podle něj ví, že kouření, konzumace alkoholu, absence pohybu, vysokokalorická strava s nadměrným obsahem živočišných tuků a cukrů nám zkracuje život.

„Že se pravidelnému pohybu nevěnuje tolik lidí, to už je podle mě extrém a je potřeba začít tento styl nicnedělání měnit. Počítá se každý pohyb. Nemluvím o sportování, ale o běžné fyzické aktivitě. Typickým příkladem je chůze,“ uvedl odborník.

„Zdánlivě jednoduché doporučení chodit alespoň šest tisíc kroků denně je pro mnoho lidí naprosto nedostižnou metou,“ podotkl. Další obecně známou radou je omezit nadbytek kalorií, živočišných tuků a cukrů v denním příjmu.

„Se znepokojením sledujeme nepříznivé trendy vývoje nadváhy a obezity v dětském věku. Je nutné omezit množství sacharidů, zejména přirozeně sladkých jídel. Klesá věk, kdy se projevuje diabetes 2. typu. Většina infarktů myokardu nyní postihuje nemocné v produktivním věku,“ varoval Vrablík a zdůraznil, že změnit jídelníček nemusí být vůbec děsivé nebo dokonce provázené hladověním.

„Přiklonit se k novým návykům a konzumovat zeleninu bez omezení, k tomu přidat zdroje kvalitních bílkovin, jako je rybí maso, případně maso bílé nebo alternativní rostlinné zdroje bývá pro většinu lidí méně obtížné, než na počátku čekali. Důležité je se odhodlat a klást si krátkodobé splnitelné cíle,“ uvedl.

Vráblík a další lékař VFN při příležitosti Světového dne zdraví, který připadá každoročně na 7. dubna ve společném prohlášení uvedli, že správná změna životního stylu přitom může promítnout do našeho zdravotního stavu již za jeden až dva týdny.

Alkohol a cigarety ale do zdravého životního stylu nepatří vůbec. „Ve spotřebě alkoholu na hlavu držíme nelichotivé třetí místo v rámci evropských zemí. Přes veškeré snahy a zcela jednoznačně prokázané negativní zdravotní dopady se také stále nedaří snížit zastoupení kuřáků, kouří kolem 25 procent dospělé populace,“ řekl profesor Vrablík s tím, že úplným vymýcením kouření by se zlepšil zdravotní stav populace víc než součtem všech předchozích opatření dohromady.

„Nejméně si lidé připouštějí riziko spojené s hladinami cholesterolu. Povědomí o vysokém krevním tlaku je lepší – možná také proto, že krevní tlak si řada osob dnes měří sama v domácím prostředí. Pro mnoho lidí je také hrozbou diabetes, ale nejsem si jist, že se z tohoto důvodu zajímá o své hladiny glykemie významnější podíl populace,“ doplnil Vrablík s tím, že u řady cévních a metabolických onemocnění se příznaky dostavují až v situaci, kdy došlo k nevratnému poškození orgánových funkcí.

Rozvoj bolestí na hrudi, dušnosti, poruch citlivosti dolních končetin či jejich otoky podle něj signalizují už pokročilý problém, a proto je lepší nečekat na symptomy a využít možnosti časného rozpoznání rizika v rámci velmi dobře nastaveného systému preventivních prohlídek.