Praktici plánují na dva dny uzavřít své ordinace, nelíbí se jim nová úhradová vyhláška

„Více než milion pacientů v ČR nemá přístup k základní primární péči – nemají svého praktického lékaře pro děti a dorost nebo všeobecného praktického lékaře,“ řekl Šonka. Podle dat Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) je dostupnost péče praktických lékařů pro děti a dorost omezená téměř v polovině správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) a všeobecných praktických lékařů ve třetině správních obvodů ORP.

„Dle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR zaniklo za posledních 5 let bez náhrady více než 400 ordinací praktiků. Za této kritické situace ministerstvo navrhuje pro segment praktických lékařů na rok 2025 výrazně nižší meziroční nárůst úhrad, než je průměrný růst výdajů na zdravotní péči, což současný stav primární péče určitě nezlepší, naopak to přispěje k její další destrukci,“ sdělil předseda SPL.

Ministerstvo zdravotnictví sice deklarovalo průměrný růst úhrad o 3,3 procenta, podle nové vyhlášky se ale úhrady praktickým lékařům mají zvýšit pouze o 2,83 procenta. „To nevystačí ani k udržení současného stavu, natož pak k nutnému zvýšení kapacit a rozšíření dostupnosti péče poskytované praktickými lékaři,“ vysvětlila předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová. „Své ordinace teď zavíráme na dva dny, abychom je v budoucnu nemuseli zavřít navždy,“ podotkl Šonka.

Oba zdůrazňují, že úhradová vyhláška jde proti veřejně vyhlašovaným prioritám ministerstva zdravotnictví. „Návrh úhradové vyhlášky je v přímém rozporu s tím, co ministerstvo deklaruje. V důvodové zprávě výslovně uvádí, že chce podpořit kvalitní a dostupnou primární péči, sama úhradová vyhláška tomu ale neodpovídá. Naopak jednoznačně zvýhodňuje nemocnice, zejména ty ministerstvem přímo řízené, před ostatními segmenty zdravotnictví,“ řekli. Nerovný přistup ministerstva podle nich poškozuje systém fungovaní zdravotnictví, nerespektuje potřeby pacientů a zhoršuje neutěšený stav primární péče.

„Torpéduje také dlouhodobé snahy o zlepšovaní zdravotního stavu české populace tím, že zhoršuje přístup pacientů k základní zdravotní péči, prevenci, screeningu a očkování,“ doplnil Šonka. „Na tento problém jsme pracovníky ministerstva opakovaně upozornili a předložili několik návrhů řešení, které nebyly vypořádány. I náš poslední návrh směřující ke stabilizaci sítě primární péče a zlepšení dostupnosti péče o děti, seniory a chronicky nemocné, včetně uprchlíků z Ukrajiny, který představuje výdaj ve výši cca 400 milionů korun, zůstal bez jakékoliv reakce,“ dodal.

V Česku nyní funguje asi 2 000 ordinací praktických lékařů pro děti a dorost, které pečují přibližně o dva miliony dětí. Ordinací všeobecných praktických lékařů je asi 5 000. „Podle dat ÚZIS v tuzemsku nemělo na konci roku 2023 praktického lékaře přibližně 131 000 dětí ve věku 0–19 let. Co se týká dospělých, bez praktika bylo loni přibližně 794 000 lidí,“ dodali předsedové obou profesních sdružení.