Prahu živí ostatní regiony, podzemka je drahá sranda? Metropole si objednala studii pro vyvrácení mýtů o ní

IPR vypracoval pro město studii, která upozorňuje na několik mýtů o fungování metropole; mezi nimi třeba to, že Prahu živí ostatní regiony nebo že dostává při rozdělování daní násobně víc než ostatní regiony.

„O studii jsme požádali, abychom prověřili řadu tvrzení, která zaznívají. Díky studii můžeme říci, že se jedná o mýty. Ty šíří nejen členové vlády, poslanci a senátoři, ale slyšíme je i od mnoha starostů. Máme k dispozici řadu dat a nad se nám podaří šiřitele mýtů přesvědčit, že realita je jiná," řekl Vyhnánek.

Cest, jak posílit autonomii samospráv, je podle náměstka několik. Mezi jednoduchá patří například poplatky z ubytování. Nutné je také motivovat města, aby lákala podnikatele. Nyní to znamená pouze náklady, když musí zajistit mj. infrastrukturu. Vybrané daně se pak ale rozdělují do celé republiky. Další možností by podle Vyhnánka byly lokální daně. Takovou má třeba Vídeň, kdy si sama vybírá daň z metra, kterou odvádí zaměstnavatelé, a město je následně používá pro rozvoj metra.

Za jeden z problémů Prahy označil malou autonomii města na státu. „Jsme absolutní skanzen, všechny státy okolo nás jsou moudřejší a dávají větší autonomii městům, která to státu pak na daních násobně vrací. Týká se to ale nejen daní, ale i plánování a dalších oblastí. Jsme si vědomi, že je třeba podporovat slabší regiony, ale stát se chová tak, že největší problém je motor, který je třeba vyndat," řekl Boháč.

V hlavním městě vzniká 25 procent hrubého domácího produktu ČR, denně obsluhuje dva miliony lidí a plní roli města i kraje. Zároveň na jejím území pracuje 20 procent zaměstnanců ČR.

Prvním z mýtů podle představitelů města je, že peníze putují z regionů do Prahy. Ta má ale z ekonomického produktu naopak ve srovnání se všemi regiony nejmenší podíl. Pokud se zohlední všechny transfery, nejen rozpočtové určení daní (RUD), ale třeba i dotace, tak je rozdíl podle náměstka ještě větší.

„Mýtus o tom, že Praha vysává regiony, neplatí. Dá se říct, že čím víc se daří Praze, tím více peněz proudí i mimo hlavní město," řekl Vyhnánek.

Nejzažitějším mýtem je podle Vyhnánka tvrzení, že Praha získává třikrát víc z RUD než ostatní regiony. Dostává 2,8 krát více, problém je ale v tom, že je třeba započítat také krajský RUD a další transfery, uvedl náměstek.

V Praze má trvalé bydliště 1,3 milionu lidí, reálně v ní ale žije 1,6 milionu, a dalších 200.000 lidí do Prahy denně jezdí. Při zohlednění všech faktorů je pak příspěvek na jednoho obyvatele stejný jako v ostatních městech a obcích, dodal.

„Další mýtus je, že město staví zbytečnou drahou infrastrukturu," řekl Vyhnánek. Kdyby ale například nebylo metro C, muselo by stejnou kapacitu zastoupit 260 autobusů za hodinu.

„Ta infrastruktura je skutečně drahá, ale je nezbytná," řekl náměstek. Na stavbu metra ale Praha nedostává ani korunu. V takzvaných starých členských zemích EU platila města podobné stavby z 30 procent. V Praze stálo prodloužení metra A Prahu 57 procent částky a zbytek šlo z EU fondů. „U metra D hrozí, že celou stavbu zaplatíme sami," řekl Vyhnánek.

Dalším mýtem je tvrzení, že Praha může vybrat více na daních od turistů a místních podnikatelů. Daně ale přerozděluje stát a Praha na to nemá žádný vliv. „Rozdělování se neřídí ani tím, kde byly daně vybrány. Kdyby se turisté a podnikatelé sebrali a z Prahy odešli, ta dostane stejné peníze," řekl Vyhnánek. Praha vlastní daně nemá, autonomní příjmy tvoří tři procenta. Míra daňové autonomie v Kodani dosahuje 94 procent, v Barceloně 51 procent a v Bratislavě 24 procent.

Posledním mýtem je, že Praha si může na velké investice půjčit. „Ani zde bohužel to není pravda, protože Praha má velice přísně daný dluhový strop," řekl Vyhnánek. Dluhový strop je pro všechna města stejný bez ohledu na jejich velikost.

V případě Prahy to je 51 miliard korun. Nyní město dluží 13 miliard, a tedy ani nízká míra zadlužení mu neumožňuje financovat všechny plány a neobejde se bez pomoci státu, dodal náměstek.