Praha zřídí u stanic metra nová centra pro drogově závislé, návrh schválili radní

Rada hl. m. Prahy v pondělí schválila návrh věcného záměru na zřízení nové sítě nízkoprahových adiktologických center. Projekt reaguje na rostoucí potřebu řešit problematiku otevřené drogové scény v metropoli a současně nabídnout odbornou zdravotně-sociální pomoc lidem, kteří se potýkají se závislostí. Kontaktní centra jsou nyní v metropoli pouze dvě, a to Drop In v Praze 1 v ulici Karolíny Světlé a Sananim v Praze 5 v ulici Na Skalce.

Nedostatek kontaktních center se v metropoli začal intenzivněji řešit po roce 2022, kdy radnice Prahy 5 vypověděla nájem centru organizace Progressive. Kromě toho byla od roku 2009 zrušena centra Praze 1, 7, 2 a 11. V polovině roku 2022 vznikla městská koncepce, podle které by v metropoli mělo být devět rovnoměrně rozmístěných kontaktních center.

Aktuálně navržená síť počítá se vznikem tří stacionárních zařízení a jedné mobilní jednotky. První centrum je v plánu umístit do prostor v okolí holešovického nádraží, kde se nacházejí nevyužité budovy a pozemky ve vlastnictví hlavního města a dopravního podniku, vhodné pro modulární výstavbu. S tím nesouhlasí vedení radnice Prahy 7, které své stanovisko vyjádřilo už letos v dubnu. 

Městská část je ochotna se podílet na systémovém řešení problematiky závislostí a nedostatku adiktologických služeb na území Prahy, ale jako podmínku si dlouhodobě klade splnění několika bodů. „Realizovat memorandum o ukončení provozu nízkoprahového denního centra a noclehárny Armády spásy v Holešovicích, navýšit kapacity městské policie v dané lokalitě o minimálně čtyři strážníky v denní službě a zachovat finanční podporu službám pro osoby bez domova na úrovni roku 2023, tedy tři miliony korun oproti současné snížené částce 1,5 milionu korun," vyjmenoval mluvčí Prahy 7 Martin Vokuš. 

„Obdobnou situaci dlouhodobě řešíme v souvislosti s Armádou spásy v Tusarově ulici, jejíž provoz se řadu let negativně podepisuje na životě v Holešovicích. Praha 7 učinila řadu kroků ke zlepšení stavu, jako je posílení terénní práce, zvýšení četnosti úklidu či oživení parku Tusarova. Ze strany hlavního města bylo opakovaně přislíbeno snížení kapacity Armády spásy a přesunutí zátěžových služeb do jiné lokality, k čemuž dosud nedošlo,“ uvedl starosta Prahy 7 Jan Čižinský (Praha 7 Sobě).

„Z hlediska potřeb dostupnosti služeb a obslužnosti uživatelů dopravně ideálně dostupná lokalita nenarušující zásadním způsobem spolužití a schopná pokrýt potřeby klientů z širokého okolí i centra metropole," je k centru v Praze 7 uvedeno ve schváleném materiálu. 

„Druhé zařízení by mohlo vzniknout ve vestibulu stanice metra Můstek se vstupem z Jungmannova náměstí, který je rozměrově i hygienickým zázemím vhodný pro přímé poskytování služeb,“ uvedl mluvčí magistrátu Vít Hofman. 

S tím nesouhlasí Praha 1. Nedávno proto k tomu radní první městské části formulovali a schválili stanovisko, které radnice odeslala na magistrát. „Praha 1 provozuje největší počet adiktologických služeb ze všech městských částí. Dlouhodobě zastáváme názor, že i další centrální městské části by měly disponovat obdobným rejstříkem těchto specializovaných služeb,“ uvedla starostka Terezie Radoměřská (TOP 09).

Předseda magistrátní protidrogové komise a bývalý primátor Pavel Bém (ODS) uvedl, že v případě Prahy 1 nebude zařízení klasickým kontaktním centrem, které je otevřené komukoliv, ale adiktologickým zařízením zaměřeným na již částečně motivované klienty.

U třetího centra se podle Béma zvažuje v Praze 9 v okolí stanice metra Českomoravská na lince B, nebo v Praze 18 u stanice Letňany, kde je podle schváleného materiálu zajištěna dopravní dostupnost. Přesné umístění zatím není definitivní. Ale jak se zdá, vypadá to podle magistrátu spíš na konečnou linky C. V sousední ulici Beladova Armáda spásy realizuje mobilní výdej jídla pro lidi bez domova, a právě tam byl mělo centrum vzniknout. 

„Jsem rád, že se podařilo prosadit, že kontaktní centrum nebude u stanice Českomoravská. Je to obydlená oblast, v okolí vznikají nové rezidenční projekty. Je tam O2 arena s velkým pohybem lidí, příští rok bude hostit mistrovství světa v krasobruslení. Nedokážu si tam takové zařízení představit. Druhá varianta nám přijde dobrá, projekt Armády spásy se tam osvědčil a nepůsobí to problémy," uvedl místostarosta Prahy 9 Adam Vážanský (ODS).

K lokalitě v Letňanech se pro server Pražský patriot vyjádřil starosta Prahy 18 Zdeněk Kučera (ANO): „Chápeme, že problém závislostí je vážný a zaslouží si profesionální řešení. Nechceme před ním zavírat oči – i u nás žijí lidé, kteří potřebují pomoc. Zároveň ale chceme předejít problémům, se kterými se potýkají kolegové z městských částí, kde již podobná centra fungují – tedy situacím, kdy se jejich provoz promítá negativně do okolí a snižuje kvalitu života místních obyvatel." 

„Pozitivní zprávou je, že Beladova ulice leží mimo hlavní obytnou zástavbu Letňan, což by mohlo přispět k tomu, aby případný provoz centra nenarušoval každodenní život v naší městské části. O projektu chceme být detailně informováni a vést s hlavním městem otevřený dialog o podobě a fungování centra, hlavně o jeho zabezpečení i konkrétním dopadu na okolí. Letňany nejsou proti pomoci, ale očekávají férový přístup a záruky, že lokalita zůstane bezpečná," dodal. 

Celý systém má doplnit takzvaná supervidovaná aplikační sanitka – tedy mobilní jednotka umožňující podání přinesené látky pod dohledem odborného personálu. „Tento model inspirovaný úspěšnou praxí z Brna přináší výrazné snížení zdravotních rizik i rušivého chování ve veřejném prostoru,“ podotkl Hofman. V Brně sanitku provozuje od roku 2023 společnost Podané ruce ve vyloučené lokalitě v okolí ulice Cejl.

„Takzvaná káčka, tedy nízkoprahová centra, jsou naprosto zásadní – pomáhají chránit zdraví a důstojnost lidí, kteří se ocitli na okraji společnosti, a zároveň přispívají ke zlepšení veřejného prostoru. Upřímně řečeno, taková zařízení tu měla fungovat už dávno,“ uvedl Zdeněk Hřib (Piráti), náměstek primátora Prahy pro oblast dopravy.

V dalším kroku bude zpracována projektová dokumentace a zahájen proces výběru provozovatelů i zhotovitelů. Centra by měla být uvedena do provozu v průběhu první poloviny roku 2026. „Město počítá s vícezdrojovým financováním a s úzkou spoluprací se státními institucemi a městskými částmi,“ sdělil Hofman.

Na realizaci se podle něj budou podílet zkušení a certifikovaní poskytovatelé – mimo jiné organizace Sananim, Progressive nebo Drop In – i odborná pracoviště, jako je Klinika adiktologie Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty UK.

Rozšíření kontaktních centrech pro drogově závislé mimo území Prahy 5 vítá vedení smíchovské radnice. „V Praze 5, zejména na Andělu, je kvůli nedostatku těchto center situace opravdu neúnosná. Proto pátá městská část vítá, že došlo k průlomovému rozhodnutí, kdy mají být otevřena tři adiktologická speciální zařízení,“ uvedl starosta Prahy 5 Lukáš Herold (ODS).

Pátá městská část podle něj o jejich rozšíření mimo své území usilovala dlouhodobě. Starosta i jeho předchůdci magistrát opakovaně vyzývali, aby se o to zasadil. Herold nyní věří, že se blýská na lepší časy a problém s drogově závislými, který dosud leží na bedrech Prahy 5, se rozředí. „Přestože jde zatím jen o záměr, považujeme to za velmi podstatné. Je to dobrá zpráva do budoucna pro občany,“ doplnil.

„Plán na zřízení nových kontaktních center mimo území Prahy 5 je určitě správný krok, nicméně uvědomuji se, že se stále zatím jedná jen o věcný záměr, nikoliv faktickou realizaci. Přesto věřím, že hlavní město z koncepce neustoupí a vznik center nakonec prosadí a zajistí. Jsou totiž potřebná,“ uvedl 1. místostarosta Prahy 5 Petr Lachnit (ANO), který má v gesci i bezpečnost a prevenci kriminality.