Praha získala bioplynovou stanici pro zpracování a využití svého bioodpadu

Hlavní město podle ní získáním bioplynové stanice významně přispívá k plnění svého Klimatického plánu do roku 2030 a Strategie přechodu na cirkulární ekonomiku. Zároveň se jedná o nezbytný krok ke splnění požadavků nového zákona o odpadech pro třídění a recyklaci komunálního odpadu, tedy i gastroodpadu.

Do roku 2030 Praha musí více než zdvojnásobit množství vytříděného a využitého komunálního odpadu. Dnes je vytříděno přibližně 31 procent, již v roce 2025 to má být podle zákona 60 procent, v roce 2030 pak 65 procent. Bioodpad včetně takzvaných kuchyňských odpadů a odpadů z jídelen (gastroodpadu) je přitom nejvýznamnější složkou komunálního odpadu.

„Praha v současnosti nemá zařízení na efektivní využití biologicky rozložitelných odpadů, které tvoří významnou část, až 40 procent, z produkovaného směsného odpadu na území Prahy. Kompostovat lze pouze rostlinnou část těchto odpadů. Právě bioplynová stanice je zařízení, které využije zajímavý energetický a materiálový potenciál komplikovaně kompostovatelného bioodpadu,“ řekla Plamínková

Od začátku letošního roku si mohou pražské domácnosti bezplatně objednat hnědé popelnice na biodpad. „Podle našich dat mohou domácnosti do těchto popelnic vytřídit až jednu třetinu komunálního odpadu. Tím si také mohou snížit objem nebo frekvenci vývozu svých černých popelnic, a tedy uspořit peníze,“ pokračovala.  

S ohledem na nutné stavební úpravy bioplynové stanice, která v současné době funguje jako převážně zemědělská, hlavní město plánuje do 1,5 až 3 let zahájení zpracovávání gastroodpadů a odpadů z hnědých popelnic. Nyní bioplynka využívá takzvanou technologii mokré anaerobní fermentace, která po rekonstrukci technologie a navýšení kapacity umožní zpracování 25 až 30 tisíc tun biologicky rozložitelného odpadu ročně.

„Nákupem vlastní bioplynové stanice pak chceme vyřešit, co s tímto vytříděným odpadem. Gastroodpad obsahuje živočišné zbytky a další příměsi, které bude možné v bioplynové stanici přeměnit na takzvaný bioplyn. Tento bioplyn je pak možné po úpravě vtláčet do plynové distribuční sítě a využívat například pro pohon automobilů ve formě BioCNG,“ vysvětlila investici do bioplynové stanice Jana Plamínková.

Rozvojové pozemky navazující na areál bioplynové stanice umožňují postavit i další potřebné provozy spojené s odpadovým hospodářstvím hlavního města. Vzhledem ke kapacitě, kterou Praha pro zpracování gastroodpadů bude v budoucnu potřebovat, se nabízí prostor pro další bioplynovou stanici s využitím technologie polosuché fermentace a pro kompostárnu. 

„Při zpracování gastroodpadů z hlavního města jsme nyní kapacitně i cenově závislí na externích koncových zařízeních ve Středočeském a Ústeckém kraji. Od akvizice bioplynové stanice v Chrástu si slibujeme garantovanou zpracovatelskou kapacitu, a tudíž i vyšší míru soběstačnosti. Díky tomu a díky kratší dojezdové vzdálenosti svozových vozů než v současnosti budeme schopni pro Prahu dlouhodobě zajistit efektivnější využití gastroodpadů,“ popsal tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana.

„Hlavní město bude mít svoji komunální bioplynovou stanici, zařadíme se tak mezi významná evropská města jako Vídeň, Oslo či Milano, kde jsou tato zařízení nedílnou součástí městského ekosystému nakládání s odpady,“ dodal.

Město plánuje také spuštění bioplynové stanice v Ústřední čistírně odpadních vod na Císařském ostrově, která bude při čištění vody produkovaný bioplyn upravovat na využitelný biometan.

V minulosti město plánovalo stavbu nové bioplynové stanice v areálu spalovny odpadu v Malešicích. Podle Plamínkové s tím magistrát již nepočítá a zaměří se na rozvoj areálu v Chrástu. V Malešicích by podle ní byla stavba zařízení komplikovaná kvůli odporu místních obyvatel, kterým se nelíbilo už vybudování kompostárny. Nová stanice by podle ní navíc vyšla na vyšší stovky milionů korun.