Praha v tomto volebním období hospodařila s přebytky a snížila dluh

V roce 2019 skončilo hospodaření města v přebytku 13,83 miliardy korun, v roce 2020 to bylo 8,9 miliardy a loni 15,99 miliardy korun. Vyšší přebytky byly dány i nevyčerpáním všech peněz určených na investice.

To je v případě hospodaření magistrátu i pražských městských částí běžný jev daný například odklady projektů z důvodu jejich delšího povolování.

Rozpočty současné vedení města sestavovalo vyrovnané s výjimkou prvního roku 2019, kdy zastupitelé schválili plán s příjmy 59,18 a výdaji 77,57 miliardy korun. V roce 2020 schválený rozpočet počítal s příjmy a výdaji 83,8 miliardy korun a loni obě položky činily 87,8 miliardy korun.

Rozpočet schválený na letošek počítá s příjmy a výdaji 92,6 miliardy korun. Schválené rozpočty se v průběhu roku upravují na základě vývoje hospodaření.

V posledních letech městu snižuje dluh, který dosahoval k 31. prosinci 2020 částky 18,48 miliardy korun. Loni město splatilo jeden ze dvou pětimiliardových dluhopisů EIB, druhý je splatný příští rok.

Zadluženost města se podle dřívějších informací magistrátu snižuje od roku 2014, největší částku město splatilo v roce 2016, kdy vydala Praha na takzvanou dluhovou službu jednorázově 9,5 miliardy korun.

Největší investicí, kterou město v tomto volebním období zahájilo, je stavba nové linky metra D. Začala letos v druhé polovině dubna stavbou úseku z Pankráce na Olbrachtovu ulici. Ten má stát 14,5 miliardy korun.

Následně naváže úsek na Nové Dvory a jako poslední vznikne úsek do Písnice. Náklady by měly být při započtení inflace 52,09 miliardy korun.

Právě kvůli stavbě metra si město sjednalo další úvěrový rámec s EIB 22,76 miliardy korun, který na svém červnovém jednání schválili zastupitelé.

Hlavní město bude moci odložit splátky o osm let a jistinu splácet až 40 let. Úvěr bude moci čerpat v korunách či eurech, a pokud zvolí eura, úrok bude nastaven na méně než dvě procenta.

Od EIB, která má za úkol podporovat významné rozvojové projekty v zemích Evropské unie, si město v minulosti půjčilo i na prodloužení trasy A z Dejvické do Motola a trasy C ze stanice Nádraží Holešovice nejprve na Ládví a později do Letňan.

Vedení města chce zároveň dále jednat o spolufinancování velkých infrastrukturních staveb se státem, což se v nynějším volebním období nepodařilo. Z velkých investic v metropoli financuje stát jen vnější okruh, který spadá pod dálniční síť. Město tak bude muset v budoucnu najít peníze na řadu velkých projektů, kromě metra D například na dostavbu nedokončeného vnitřního okruhu a další dopravní stavby nebo plánovanou novou filharmonii na Vltavské.