dnes
Pátek - oblacno
14°C
zítra
Sobota - jasno
17°C
pozítří
Neděle - polojasno
17°C
Praha stojí o založení Muzea paměti 20. století, podporu projektu vyjádřily desítky organizací a spolků
Vznik muzea dlouhodobě prosazuje pražská radní Hana Kordová Marvanová. Foto: archiv

Praha stojí o založení Muzea paměti 20. století, podporu projektu vyjádřily desítky organizací a spolků

Tři desítky občanských spolků a společenských organizací sdružujících bývalé politické vězně, zabývajících se výchovou mládeže, vzděláváním a badatelskou činností, podpořily prostřednictvím deklarace vznik muzea nesvobody (Muzea paměti XX. století) v Praze. Další prý budou postupně přibývat. Iniciátoři myšlenky chtějí, aby muzeum bylo otevřeno v nejbližších letech. Předsedkyně magistrátní komise pro zřízení muzea, radní pro oblast legislativy, veřejné správy a podpory bydlení Hana Kordová Marvanová (za STAN) dnes novinářům řekla, že zastupitelé by chtěli vznik muzea odhlasovat letos na podzim.

Mezi spolky, jejichž představitelé vyjádřili podporu vybudování moderního muzea v Praze věnovaného historickým událostem minulého století, jsou Konfederace politických vězňů ČR, Sdružení bývalých politických vězňů ČR 1948–1989, Junák – český skaut, Orel, Asociace soukromých zemědělců, Post Bellum, Centrum pro dokumentaci totalitních režimů, Památník Šoa Praha, Člověk v tísni a Spolek pro zachování odkazu českého odboje.

V prohlášení (na konci tohoto článku si ho můžete přečíst v plném znění) je připomenuta skutečnost, že postupně odchází pamětníci a jejich zkušenosti je nutné zachovat pro další generace: „Vzhledem k tomu, že postupně odchází očití svědkové historických událostí 20. století, je důležité zprostředkovávat jejich životní zkušenosti nastupujícím generacím. Pochopení podstaty autoritativních způsobů vládnutí, ovládání a kontroly společnosti, je zásadní pro poznání současných hrozeb, kterým společně čelíme. V tomto kontextu je důležité připomínat si nejen spáchané zločiny a hrdinské činy, ale také formy přizpůsobení se či otevřené kolaborace.“

Jako vhodnou formu pro splnění tohoto poslání považují spolky a organizace moderní muzeum, koncipované jako vzdělávací a otevřená kulturní instituce ve službách společnosti. Projekt Muzea paměti 20. století podporují pražští politici z různých politických stran. Myšlenku zřídit muzejní instituci věnovanou době nesvobody má ve svém programu i současné vedení Prahy.

„Považuji za obrovský dluh, že po třiceti letech od pádu komunistického režimu nemáme doposud moderní muzeum, které bude připomínat památku obětí totalitních režimů, ale také úctyhodnou statečnost občanů, kteří za cenu obrovských obětí bojovali za svobodu a demokracii. Tento dluh jsme se rozhodli v Praze napravit, a proto chceme v metropoli založit Muzeum paměti XX. století. Projekt má širokou podporu organizací a spolků. A těší mě, že podpora je i napříč stranami v pražském zastupitelstvu,“ uvedla Hana Kordová Marvanová.

„Chceme přispět ke vzniku místa, které by nám autenticky připomínalo, jak důležitá je svoboda. Zároveň by přispělo i k tomu, abychom chyby z minulosti neopakovali. Nápad vzniku takového Muzea vyšel z hlavy Hany Marvanové, stal se jednou z priorit naší koalice, a proto jsem rád, že tento projekt nyní získává konkrétní obrysy,“ podpořil projekt pražský zastupitel Jiří Pospíšil (TOP 09), podle kterého je cílem otevřít muzeum už v tomto volebním období, tedy do podzimu 2022.

„Klidně i v nějakém provizorním prostředí, ale když se podíváte, jak řada mladých lidí dnes nemá ponětí o naší historii 20. století, je důležitost takového muzea veliká. A chceme kamenné muzeum, nestačí třeba jen aplikace, kde si najdete, co to je komunismus. V tom se oproti některým koaličním partnerům trochu lišíme,“ dodal.  

„Založení muzea paměti 20. století považuji za nutnost. I přes snahu některých osvícených kantorů je historická paměť mladší generace oslabena. Je to dáno nejen časovým odstupem historických událostí 20. století, jakož i nedostatky ve školní výuce, která tato období silně zanedbává. Ne všichni vyučující vnímají, že současné příkopy vybudované v dnešní společnosti mohou být nástupem sil, podobných těm, které stály u vzniku minulých totalit. Jsem nadšena, že se spojily veškeré demokratické síly, které podporou tohoto projektu vyjadřují své obavy a zároveň i odvahu čelit snahám zvrátit demokratický vývoj v naší společnosti,“ doplňuje předsedkyně Kontrolního výboru Zastupitelstva hl. m. Prahy Jaroslava Janderová (ODS).

„Je zapotřebí uchopit výklad moderních dějin a ukotvit reálnou podobu vývoje po skončení 2. světové války. Občas se bohužel děje, že minulost je dezinterpretována, události jsou bagatelizovány a tendenčně překrucovány. Postupně vymírají pamětníci té doby. Že vznikne muzeum, které bude další stopou a místem, kde se objeví přímé důkazy a podklady pravdivě mapující novodobou historii, je tak naprosto správně,“ podpořil vznik muzea 1. místostarosta Prahy 1 Petr Hejma (My, co tady žijeme, STAN).

Historik Petr Blažek doporučuje při zvažování podoby pražského muzea inspirovat se zahraničními příklady, které vznikly postupně v posledních patnácti letech: „Patří mezi ně například Muzeum historie holokaustu, které je součástí Jad Vašem v Jeruzalémě, Muzeum Varšavského povstání ve Varšavě, Muzeum II. světové války v Gdaňsku, Dům teroru v Budapešti, Muzeum holocaustu ve Washingtonu či Topografie teroru v Berlíně.“ Podle Blažka by muzeum mělo cítit na lidi z Česka i zahraniční hosty, pro které my měly být dějiny naší země poučné.

Jaký bude časový harmonogram vzniku muzea? Letos na podzim by mělo pražské zastupitelstvo schválit „zapsaný ústav“, což je právní forma, která umožní, aby následně mohlo vzniknout kolegium odborníků, kteří budou řešit podobu expozic muzea. Bude se také řešit, kam muzeum umístit.

Vládnoucí koalice Pirátů, Prahy Sobě (PS) a Spojených sil pro Prahu (TOP 09 a STAN) o tom diskutuje od loňských voleb. Při povolebních koaličních jednáních prosazovala PS vznik muzea v bývalém Borůvkově sanatoriu v Legerově ulici, kde zemřeli Jan Palach a páter Josef Toufar. Spojené síly jej zase chtěly v podzemí bývalého Stalinova pomníku.

Z druhé varianty už sešlo, radní Hana Třeštíková (PS) chce v podstavci vytvořit prostor pro pouze dočasné výstavy a akce. Přitom třeba podle Janderové by právě toto místo bylo vhodné. „Variant je víc. Teď to nevážeme na jedno místo," uvedla Marvanová. Podle Pospíšila je ve hře čtveřice míst. O stavbě nové budovy se z úsporných důvodů neuvažuje.

Srpnová deklarace podpory založení Muzea paměti XX. století v Praze

V letošním roce si připomínáme osmdesáté výročí nacistické okupace v březnu 1939 a třicáté výročí konce komunistického režimu v listopadu 1989. Půlstoletí vlády totalitních a autoritativních režimů na území Československa přineslo statisíce obětí a potlačování tradičních hodnot evropské civilizace. Dne 23. srpna 2019 uplyne osmdesát let od uzavření spojenecké smlouvy mezi Německem a Sovětským svazem, která obsahovala tajný dodatek o rozdělení sféry vlivu dvou totalitních režimů na evropském kontinentu. Na tuto historickou událost každoročně odkazuje Evropský den památky obětí komunismu a nacismu.

            Chceme-li rozhodovat o své budoucnosti, musíme si říci, kdo jsme a odkud jsme přišli a kam chceme jít. Proto považujeme za nezbytné připomínat si nejen památku obětí totalitních režimů, ale také úctyhodnou statečnost občanů, kteří se na základě svého demokratického přesvědčení rozhodli bojovat za svobodu a aktivně se postavili na odpor proti tyranii. Vzhledem k tomu, že postupně odchází očití svědkové historických událostí XX. století, je důležité zprostředkovávat jejich životní zkušenosti nastupujícím generacím. Pochopení podstaty autoritativních způsobů vládnutí, ovládání a kontroly společnosti, je zásadní pro poznání současných hrozeb, kterým společně čelíme. V tomto kontextu je důležité připomínat si nejen spáchané zločiny a hrdinské činy, ale také formy přizpůsobení se či otevřené kolaborace.

            Pro splnění tohoto poslání považujeme za vhodné založit moderní muzeum, koncipované jako vzdělávací a otevřená kulturní instituce ve službách společnosti, která uchovává, zkoumá, zprostředkuje a vystavuje hmotné i nehmotné doklady týkající se nedávné historie. V Praze, na rozdíl od mnoha světových metropolí, takové muzeum doposud nemáme. Zvolení představitelé hlavního města Prahy vyhlásili přání takové muzeum založit. Podporujeme tento projekt a nabízíme spolupráci při jeho naplnění.

V Praze, 21. srpna 2019, ve výroční den srpnové okupace Československa.

Asociace českých kameramanů

Asociace soukromého zemědělství

Akademický klub 48

Bez komunistů.cz

Centrum pro dokumentaci totalitních režimů, z.s.

Cesta 121, občanské sdružení

Český filmový a televizní svaz FITES, z.s.

Člověk v tísni, o.p.s.

Evropská platforma paměti a svědomí

Konfederace politických vězňů ČR, z.s.

Junák – český skaut, z.s.

Mašínův statek – památník tří odbojů, z.s.

Museum Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových

Nadace Arnošta Lustiga

Nezapomínejme, z.s.

Občanské sdružení Paměť

Orel

Památník Šoa Praha, o.p.s.

Pant, z.s.

Post Bellum, o.p.s. (Paměť národa)

Publicum commodum, z.s.

Sdružení bývalých politických vězňů ČR 1948–1989

Společnost pro výzkum zločinů komunismu, z.s.

Spolek bývalých příslušníků PTP-VTNP se sídlem v Praze, z.s. 

Spolek pro vojenská pietní místa, z.s.

Spolek pro zachování odkazu českého odboje, z.s.

Symposion, z.s.

Totalita.cz
Už nemlčíme! z.s.

Vítězný únor.cz


Další články
Nahoru