Praha se připojí k výzvě evropských měst ohledně platforem pro krátkodobé ubytování

Pražské zastupitelstvo ve čtvrtek schválilo připojení Prahy k výzvě Amsterdamu, Barcelony, Berlína, Bordeaux, Bruselu, Krakova, Mnichova, Paříže, Valencie a Vídně, která je adresována Evropské komisi.

Města v ní žádají o urychlené řešení situace v oblasti krátkodobých ubytovacích služeb pro turisty, což spočívá především v novelizaci příslušných právních předpisů. Zastupitelstvo pověřilo Radu hl. m. Prahy, aby oficiálně oznámila organizátorům výzvy zájem Prahy se k ní připojit.

Turistický ruch v Evropě má již řadu let po sobě vzestupnou tendenci. Podle údajů Světové organizace turistického ruchu (UNWTO) se očekává, že počet turistů bude v destinacích v ekonomicky vyspělých zemích Evropské unie (EU) narůstat v průměru o sedm milionů za rok a v roce 2030 dosáhne počtu 487 milionů.

„Naše města trvale přitahují studenty, učitele, pracovníky ve zdravotnictví, policisty a všechny další občany, kteří si přejí v nich nalézt svůj domov. Naší povinností je ubytovat jich podle svých možností co nejvíce. Nicméně většina našich měst čelí chronickému nedostatku bytů. Jedním ze souvisejících problémů je, že pro majitele nemovitostí je čím dál výhodnější vyčlenit své nemovitosti ze segmentu dlouhodobého ubytování a využívat je ke krátkodobým pronájmům. Tyto krátkodobé pronájmy slouží především turistům na úkor místních obyvatel a rodin, které chtějí v našich městech žít a pracovat,“ cituje z výzvy radní Hana Kordová Marvanová (STAN), která připojení Prahy k výzvě iniciovala.

Nárůst počtu krátkodobých pronájmů turistům v posledních letech v turisty oblíbených evropských městech je výmluvný. Z dat UNWTO vyplývá, že v signatářských městech se v posledních letech podíl nemovitostí využívaných ke krátkodobému pronájmu zvýšil o desítky procent.

Podle radnic měst podepsaných pod výzvou EU tento trend s sebou nese výrazná urbanisticko-sociální negativa v podobě zvyšování nákladů na bydlení, což má přímý dopad na dosažitelnost dostupného bydlení.

„Praha je v tomto směru na tom ve srovnání například s Vídní, ale i s dalšími městy ve svém bezprostředním okolí, např. Budapeští nebo Varšavou, ještě hůře. Podle Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy je v Praze prostřednictvím Airbnb nabízeno více ubytovacích kapacit než ve zmíněných městech,“ konstatuje Hana Kordová Marvanová.

Klíčovým problémem, se kterým se signatářská města potýkají, je, že ve většině případů platformy nesdílejí příslušné údaje o pronájmech s městskými úřady. Bez těchto údajů v podstatě nejsou městské úřady schopny posílit stávající regulační opatření týkající se například maximálního počtu dnů pronájmu za rok, výběru daní a bezpečnostních opatření.

V řadě členských států byly zavedeny systémy registrace za účelem účinnější regulace krátkodobých pronájmů. Praha je přesvědčena, že tyto systémy jsou užitečným nástrojem, který pomůže městům ve sledování počtu pronájmů a v potírání protiprávního jednání.

„Evropská legislativa související se službami krátkodobých pronájmů byla přijata dlouho před nástupem online platforem. Konkrétně směrnice o elektronickém obchodu je z roku 2000. Proto Praha, stejně jako ostatní města podepsaná pod výzvou, vítá ochotu Evropské komise aktualizovat pravidla vztahující se na digitální platformy,“ říká radní Kordová Marvanová.

Pokud jde o krátkodobé ubytovací služby, je třeba podle Kordové Marvanové mít nový jednotný evropský legislativní rámec, který zajistí přístup k údajům, umožní prosazování předpisů chránících veřejný zájem, dostupnost bydlení a obyvatelnost našich měst.

„V případě, že tyto údaje městské správy nebudou mít k dispozici, bude docházet k dalšímu nekontrolovanému nárůstu krátkodobých pronájmů na úkor dosažitelnosti dostupného bydlení a sociální soudržnosti ve velkých městech. Zároveň by platformy měly mít povinnost odstranit nabídky neobsahující základní identifikační údaje. V neposlední řadě je nutné zavést povinnost platforem plnit jejich povinnosti ve vztahu k vnitrostátním a místním právním předpisům, přičemž zároveň musí účinně fungovat prosazování těchto předpisů. V současnosti jsou předpisy týkající se odpovědnosti platforem a jejich právní prosazování účinné pouze v těch členských státech, kde mají platformy oficiální sídlo,“ vysvětluje radní Kordová Marvanová.

Evropská města přistoupivší k výzvě EU přesto všechno nadále vítají velké množství turistů, kteří si v následujících desetiletích budou přát je navštívit. „Uznáváme ekonomické možnosti, které krátkodobé ubytování přináší, ale naší primární povinností je zajistit bydlení pro občany, kteří si přejí v našich městech žít a pracovat. Ve světle výše uvedených problémů musíme nutně zajistit obyvatelnost městských čtvrtí, což znamená nastavit správnou rovnováhu mezi krátkodobými a dlouhodobými pronájmy. Odpovědí rozhodně není dát platformám volnou ruku a věříme, že v Evropské komisi najdeme v této otázce spojence,“ uzavírá slovy autorů výzvy radní Hana Kordová Marvanová.