Praha o víkendu ožije masopustním veselím, konat se bude řada akcí

Bohatý program nabídne masopust na Letné. Před kostelem svatého Antonína na Strossmayerově náměstí se dopoledne sejdou masky a masopustní kapela a odstartují program průvodem. Účastníci veselí se mohou těšit na divadelní představení nebo tematické výstavy. Do Národního technického muzea, Národního zemědělského muzea a do Vodárenské věže se dostanou maškary zdarma.

Masky s muzikou v sobotu projdou také Malou Stranou a Hradčanami. Jejich cílem bude Kampa, kde bude program pokračovat veselicí s živou hudbou. Malostranské masopustní veselí nabídne tradiční pochoutky, které k těmto oslavám patří.

V sobotu odpoledne vyjde průvod masek z Kaizlových sadů. Součástí masopustu v Karlíně bude dále koncert kapel, jarmark a představení řemesel na Karlínském náměstí. Pro děti jsou připravené pohádky, dílny a soutěže.

Za masopustem v rustikálním prostředí mohou zájemci vyrazit do areálu Toulcova dvora, kde si mohou vyzkoušet výrobu škrabošek, poslechnout muziku nebo ochutnat výrobky na farmářském trhu.

V Zámeckém areálu Ctěnice je masopust již tradičně spojen s oslavou řeznického cechu. Nedělní program nabídne průvod a ukázku bourání prasete a výrobu jitrnic. Děti se mohou těšit na výtvarnou dílnu a malování na obličej.

Od 2. do 5. března se koná Žižkovský masopust. V sobotu slibuje na náměstí Jiřího z Poděbrad masopustní farmářské trhy a v hotelu Olšanka maškarní odpoledne pro děti. V neděli budou v hospodě U Vystřelenýho oka zabijačkové hody. V úterý zakončí veselí masopustní průvod, který projde ulicemi Vinohrad a Žižkova. V průvodu nebudou chybět kejklíři, akrobaté a velké loutky.

Masopust se koná také na Střížkově, v Malešicích nebo v Horních Počernicích, kde průvod dojde na Chvalský zámek. Dále zve v neděli na veselici také Klub Klamovka. V úterý se pak masky v doprovodu dechové hudby proženou Dolními Počernicemi a na Břevnově za doprovodu bubeníků a dalších hudebníků.

O masopustu se v každém domě smažily koblihy či drobné cukroví nazývané boží milosti, které neodmyslitelně patřily do jídelníčku tohoto období. Lidé se při něm měli najíst tolik, aby vydrželi celý rok. K maskám, které se v průvodech objevovaly nejčastěji, patří medvěd, někdy vedený na řetězu medvědářem, klibna (kobyla), skrývající často dvě osoby.

Čas rozvernosti pak zakončovala večer před Popeleční středou zábava spojená s pochováváním basy. Tím skončilo období hodů a tancovaček a nastalo období čtyřicetidenního půstu do Bílé soboty. Celkem trvá období půstu o několik dní déle, protože křesťané v neděli půst nedrželi. Písemné zmínky o masopustních rejích z Čech i Moravy jsou dochovány ze 13. století, i když svátek je zřejmě ještě staršího data.