Praha není moc otevřená ženám. Má se co učit od Vídně či Brna
21. května 2013 09:44
Přidejte si nás na domovskou Praha by se ve vztahu k ženám měla co učit od Vídně nebo od Brna. Pro portál www.prazskypatriot.cz to uvedla předsedkyně České ženské lobby a ředitelka obecně prospěšné společnosti Fórum 50 % Jana Smiggels Kavková.
„Například v Brně mají zdarma veřejnou dopravu pro rodiče, které doprovázejí malé dítě v kočárku. Více se to samozřejmě týká žen. V Praze ale musí takový rodič platit jízdné,“ řekla.
„Ve Vídni už několik let běží projekty, které cíleně proškolí ženy, aby se podílely na vzniku územních plánů. Tedy na uspořádání veřejného prostoru, ve kterém tráví dny většinou jinak než muži,“ dodala.
Příklad by si Praha podle ní mohla vzít i z jiných světových měst, kde je kupříkladu samozřejmostí, že řidiči autobusů ženám v noci na požádání zastaví i mimo zastávky, aby třeba nemusely jít přes nebezpečný park.
Lépe než Rumunsko, hůře než Paříž
Co se týče dopadů sociálních škrtů, Česká republika je na tom podle jejích slov lépe než například jižní státy (například Španělsko a Řecko, kde je nejvyšší nezaměstnanost žen z EU) či Rumunsko a Maďarsko, na které více dopadla ještě ekonomická krize. V Praze se ale ženy mají hůř než kupříkladu v Paříži.
ČR včetně Prahy se potýká například s tím, že za stejnou práci mají ženy o čtvrtinu menší platy. Podle mezinárodní monitorovací zprávy o vývoji a nedostatcích v boji proti chudobě a za rovnost mužů a žen není podobný – platový – problém ryze český. Ve zprávě lze najít mnohé „pikantnosti“.
Například v USA se zase potýkají s tím, že – podle studie USA TODAY z roku 2011 – vzrostly příjmy vedoucích řídících pracovníků v USA mezi lety 1978 až 2011 o 725 %, ale příjmy zaměstnanců o pouhých 5,7 %. Taková příjmová nerovnost je horší než v Pákistánu či na Pobřeží Slonoviny nebo v minulosti v antickém Římě.
Úspory dopadají primárně na ženy
České republiky včetně Prahy se týká analýza Evropské ženské lobby, která je součástí mezinárodní zprávy. „Rušení pracovních míst ve veřejném sektoru má drastický dopad na zaměstnanost žen, které v EU tvoří 69,2 % zaměstnanců ve veřejném sektoru,“ uvedla Kavková.
„Úspory na mateřské a rodičovské či na příspěvcích na dítě dopadají primárně na ženy, stejně jako omezování veřejně poskytovaných pečovatelských a zdravotních služeb,“ dodala.
„Nová zpráva sice není pozitivní, ale jejím úkolem není vytvářet či podporovat skepsi a rezignaci. Naším záměrem je podívat se na společenské problémy jiným prizmatem, než je běžné v našich médiích hlavního proudu,“ řekl expert na rozvojovou problematiku Tomáš Tožička.
