Praha může na poplatcích za ubytování přicházet o stovky milionů. Přesný účet nezná nikdo

Praha v roce 2015 na poplatku z pobytu vybrala 885 milionů korun. Podle studie DIH Tourism 4.0 a CzechTourism by ale skutečný potenciál mohl být podstatně vyšší. Konzervativnější výpočet ukazuje na částku přes miliardu korun, jiný odhad pracuje dokonce s výnosem kolem 1,25 miliardy. Rozdíl proti reálnému výběru tak činí zhruba 121 až 454 milionů korun ročně.

I když lze určitou část pobytů připsat na vrub ubytování u příbuzných nebo o děti, na které se poplatek nevztahuje, čísla ukazují na problém, o kterém se v souvislosti s krátkodobým ubytováním mluví už roky. Část trhu zůstává mimo řádnou evidenci a město nemá dostatek dat, aby mohlo přesně určit o kolik přichází.

Podle místopředsedy představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) Pavla Vokáče současný systém naráží na své limity hlavně při kontrole velkého množství jednotlivých ubytování.

„Pokud se jen v Praze bavíme řádově o 1,5 až dvou milionech neevidovaných přenocování za rok, není reálně v silách úředníků, aby je se současnými nástroji jednotlivě dohledávali a kontrolovali. Data jsou roztříštěná a samosprávy je musí složitě skládat z různých zdrojů,“ uvedl Vokáč.

Právě to má změnit připravovaná digitalizace evidence ubytování. Systém eTurista má umožnit, aby ubytovatel zadal potřebné údaje jednou a z téhož zdroje pak čerpaly instituce, které na ně mají nárok. Obce mají získat lepší podklad pro výběr poplatků, stát přesnější statistiky a podnikatelům má odpadnout část duplicitního vykazování. AMSP tento princip shrnuje jako „jeden systém, jedno zadání údajů, méně duplicit“.

„Nejde o to přidat podnikatelům další formulář. Smyslem je přesný opak. Když už jednou stát nějaký údaj dostane, neměl by ho po podnikateli chtít znovu na několika dalších místech. A obce zároveň potřebují mít reálnou možnost zkontrolovat, zda dostávají poplatky ze všech pobytů, ze kterých je mají dostávat,“ řekl Vokáč.

Kolem projektu se ale vede spor i kvůli rozsahu údajů, které má stát shromažďovat. Kritici varují před vznikem centrální databáze hostů. Podle připravovaného řešení se však centrálně nemají evidovat jména českých hostů, jejich data narození ani čísla dokladů. V systému mají být hlavně údaje o ubytovacím zařízení a počtu hostů a přenocování. Výjimkou zůstávají údaje o cizincích, které jsou už dnes v zákonem stanoveném rozsahu předávány policii.

Výhrady k projektu má ale například ODS. Její zástupci nezpochybňují potřebu potírat šedou ekonomiku, podle nich ale kvůli tomu není nutné budovat nový systém. „Šedou ekonomiku je potřeba potírat, ale k tomu stát nepotřebuje vytvářet nový registr hostů. Obce i státní orgány mají už dnes dostatek pravomocí ke kontrole ubytovatelů, výběru poplatků i postihu těch, kteří pravidla obcházejí. Spíš, než další systém potřebujeme, aby stát důsledně využíval nástroje, které už má,“ uvedl opoziční zastupitel Prahy 3 a kandidát ODS na starostu Filip Nekola.

Vokáč namítá, že problém není ani tak v chybějících pravomocích jako v tom, že je úřady kvůli roztříštěným datům nedokážou ve velkém efektivně využívat.

„Mít pravomoc ke kontrole je jedna věc, mít k ní použitelná data druhá. Pokud má obec dohledávat statisíce nebo miliony přenocování z různých zdrojů, těžko může očekávat, že systém bude fungovat opravdu důsledně. Digitalizace má právě toto efektivitu přinést,“ dodal.

Příprava eTuristy se přitom táhne už několik let. Jeho vývoj Ministerstvo pro místní rozvoj rozběhlo na konci roku 2024, dnes je základní technologický rámec už připraven pro finální úpravy.

Technický vývoj projektu je dnes v pokročilé fázi a MMR interně testuje jeho základní funkce k ostrému spuštění a jeho finalizaci ale stále chybí legislativa, která určí, jak přesně bude systém fungovat a jaká data se budou evidovat a využívat.

Původní vládní novela, která eTuristu zaváděla, se v minulém volebním období dostala až do třetího čtení, Sněmovna ji ale před volbami nestihla schválit a návrh s koncem volebního období spadl pod stůl.

V nové Sněmovně se o podobě řešení znovu diskutuje a MMR zatím definitivní legislativní rámec nedotáhlo. Část nových pravidel přitom vychází z evropského nařízení o krátkodobém ubytování, které vstoupilo v platnost už v květnu letošního roku.

Projekt vzniká od roku 2019, v roce 2021 se testoval ve východních Krkonoších a následně byl zařazen do Národního plánu obnovy. Předchozí návrh schválila vláda v květnu 2024, ve Sněmovně ale legislativa do konce volebního období neprošla. Nyní se práce na zákonném ukotvení systému znovu rozběhly.

Pro Prahu zůstává podstata problému jednoduchá – část ubytovacího trhu je stále obtížně kontrolovatelná a město nedokáže přesně říct, kolik peněz mu kvůli tomu každý rok uniká. Dostupná čísla naznačují, že nemusí jít o drobné.