Dnes Pátek - oblacno 15°C
Zítra Sobota - obcasny-dest 16°C
Pátek 30. 9. 2022
Svátek má Jeroným
Zpravodajství
Aktuální zprávy z hlavního města
Praha má přes Vltavu devatenáct mostů
Pilíř Palackého mostu, za ním Jiráskův most, most Legií, Karlův most a v pozadí je vidět i část Mánesova mostu. Foto: Jan Puci

Praha má přes Vltavu devatenáct mostů

Znáte všechny pražské mosty přes Vltavu? V článku jsou řazeny chronologicky podle roku výstavby mostu či připojení čtvrti s mostem k Praze.

Karlův most   

(devátý most od jihu; pro pěší):

Předchůdci: Už v roce 935 byl v Praze zřejmě dřevěný most, protože se o něm mluví v souvislosti s převozem těla knížete Václava ze Staré Boleslavi do Prahy. Další dřevěný most je připomínán v roce 1118, ten byl ale v roce 1157 zničen povodní. Nahradil ho kamenný Juditin most, zbudovaný v letech 1158 až 1172 českým králem Vladislavem I. a nazvaný na počest jeho manželky Judity Durynské. Most pobořila povodeň v únoru 1342.

Nynější most: Základní kámen Karlova mostu (zprvu se nazýval Pražský nebo Kamenný most; od roku 1870 Karlův most) položil Karel IV. 9. července 1357 v pět hodin 31 minut. Most byl dokončen v roce 1402, některé prameny považují za jeho definitivní dokončení 22. červen 1503, kdy skončila jeho důkladná rekonstrukce. V minulosti sloužil veškeré dopravě, krátce i tramvajím, od rekonstrukce zahájené v roce 1965 je jen pro pěší.

most Legií

(osmý od jihu; silniční a tramvajový):

Předchůdce: Na místě nynějšího mostu Legií stál od 6. listopadu 1841 druhý pražský most přes Vltavu, most císaře Františka I., zvaný také Řetězový most. Stavěl se od roku 1839 a svůj název dostal po bývalém císaři Františku I. V roce 1898 most dosloužil, v jeho těsné blízkosti byl postaven provizorní dřevěný most.

Nynější most: Stavba mostu Legií začala 3. srpna 1898 a nový most byl slavnostně odevzdán provozu 14. června 1901 za přítomnosti císaře Františka Josefa I. V letech 1919 až 1940 se nazýval most Legií, 1940 až 1945 Smetanův most, po druhé světové válce opět most Legií, mezi roky 1960 a 1990 most 1. máje. Od března 1990 se opět nazývá most Legií.

Negrelliho viadukt

(14. od jihu; železniční):

První pražský železniční most přes Vltavu je nejdelším mostem v Praze (1110 metrů) a druhým nejstarším dosud stojícím pražským mostem přes Vltavu (po Karlově mostu). Most byl budován od jara 1846, dokončen roku 1849 a uveden do provozu 1. června 1850. Mezi červencem 2017 a květnem 2020 prošel most rozsáhlou rekonstrukcí za 1,5 miliardy korun.

Štefánikův most

(11. od jihu; silniční a tramvajový):

Předchůdce: Čtvrtým pražským mostem přes Vltavu byl visutý řetězový Most císaře Františka Josefa I., který byl lidově nazýván Eliščin most podle císařovy manželky Alžběty. Stavěl se od roku 1865 a otevřen byl 13. května 1868. Most, jenž se v letech 1919–1940 nazýval Štefánikův most, pak pět let most Leoše Janáčka a v letech 1945 až 1947 opět Štefánikův most, byl demontován v roce 1947.

Nynější most: Štefánikův most zde stojí od 19. září 1951, kdy se ale nazýval Švermův most. Staronový název má od roku 1997.

Mánesův most

(10. od jihu; silniční a tramvajový):

Předchůdce: Od 28. listopadu 1869 zde stál třetí visutý řetězový most přes Vltavu, Železná lávka (nazývaná též Rudolfova či řetězová lávka) pro pěší. Lávka sloužila bez větších oprav až do března 1914.

Nynější most: Mánesův most byl vybudován v těsné blízkosti Železné lávky. Stavěl se od roku 1911 a zprovozněn byl 11. března 1914. Do roku 1920 se nazýval Most arcivévody Františka Ferdinanda d'Este.

Železniční most na Výtoni

(pátý od jihu; železniční)

Se stavbou mostu se začalo v srpnu 1870 a provoz na něm byl zahájen 15. srpna 1872. Most byl tehdy jednokolejný. Výměna nového dvoukolejného mostu za starý byla provedena v září-říjnu 1901, v noci z 1. na 2. října 1901 po něm projely první vlaky. Most je nyní ve špatném technickém stavu a Správa železnic hledá jeho novou podobu.

Palackého most

(šestý od jihu; silniční a tramvajový):

Posledním novým mostem přes Vltavu v 19. století byl kamenný Palackého most, který se stavěl od května 1876. Most byl otevřen 22. prosince 1878, v letech 1940 až 1945 se nazýval Mozartův most.

Libeňský most

(15. od jihu; silniční a tramvajový):

Předchůdce: Provizorní dřevěný most, který sloužil na přelomu 19. a 20. století při výstavbě mostu Legií, byl zde postaven v roce 1903.

Nynější most: Stavba Libeňského mostu byla zahájena na sklonku roku 1924, most byl pro veřejnost otevřen 29. října 1928. Most v průběhu let měnil názvy: Libeňský most (1928 až 1938), Baxův most (1938 až 1940), znovu Libeňský (1940 až 1945), opět Baxův (1945 až 1952), poté Stalingradský most (1952 až 1962) a od 1962 do třetice Libeňský. Řadu let se mluví o opravě či stavbě nového mostu, letos by měly začít práce, a to vybudováním provizorní lávky pro pěší a cyklisty. Podoba mostu přes řeku se po opravách nezmění a oprava potrvá asi pět let. Nejde pouze o rekonstrukci části mostu přes řeku, ale o kompletní proměněnu komunikace Libeňský most od Holešovic až po Palmovku, což je 1200 metrů. Oprava spolu s pracemi v okolí mostu vyjde na zhruba 2,18 miliardy korun.

Čechův most

(11. od jihu; silniční a tramvajový):

Secesní Čechův most byl vystavěn v letech 1905 až 1908 jako přímý důsledek asanace někdejšího Židovského Města, do provozu byl uveden 6. června 1908. Nejkratší most v Praze (169 metrů) se v letech 1940 až 1945 nazýval Mendelův.

Hlávkův most

(13. od jihu; silniční a tramvajový):

Železobetonový Hlávkův most byl stavěn ve dvou etapách, v rozmezí let 1909 až 1912, otevřen byl 6. února 1912. Od svého vzniku nebyl přejmenován. V současnosti se připravuje také jeho oprava, zatím silničáři od loňska opravují povrch vozovky.

Most Barikádníků

(17. od jihu; silniční):

Předchůdce: Původní železobetonový Trojský most se stavěl od roku 1926 a otevřen byl 29. října 1928, stejně jako Libeňský most. V ten den tak Praha získala dvě důležité dopravní stavby. Od roku 1946 se nazýval most Barikádníků. Most sloužil provozu do roku 1977.

Nynější most: Most Barikádníků se stavěl od roku 1972 a do užívání byl předán 28. listopadu 1980.

Jiráskův most

(sedmý od jihu; silniční):

Se stavbou mostu se začalo na jaře 1929. Částečně jednosměrně byl otevřen v prosinci 1931, dokončen byl 27. října 1933. V letech 1940 až 1945 se nazýval Dientzenhoferův most.

Branický most

(třetí od jihu; železniční):

První most otevřený po skončení druhé světové války byl železniční Branický most, lidově zvaný též „most inteligence“, protože na jeho stavbě pracovala řada příslušníků takzvané inteligence, kteří byli v 50. letech nuceni nastoupit do dělnických a pomocných profesí. Budoval se v letech 1949 až 1955 a železniční doprava na něm byla zahájena 30. května 1964. Oficiálně byl pojmenován v roce 1969.

Most Závodu míru

(první od jihu; silniční):

V pořadí 14. most přes Vltavu získala Praha administrativním zásahem, když byla v roce 1974 Zbraslav připojena k hlavnímu městu. V místech nynějšího mostu Závodu míru stál původně železný Zbraslavský most, který byl vybudován už v roce 1896. V roce 1964 byl nahrazen novým železobetonovým mostem, vybudovaným o něco níže po proudu řeky. Jeho prvními uživateli byli cyklisté ze Závodu míru.

Holešovický železniční most

(16. od jihu; železniční):

Most, často také nazývaný Železniční most pod Bulovkou, byl dokončen v roce 1975 a do provozu dán v prosinci 1976. Neobvyklá je šikmost mostu, neboť most překračuje řeku pod úhlem 45 stupňů.

Barrandovský most

(čtvrtý od jihu; silniční):

Most, který je nejrozsáhlejší mostní stavbou v Praze, se stavěl od května 1978, jižní polovina byla zprovozněna 20. září 1983, slavnostní otevření celého mostu bylo 3. listopadu 1988. Do roku 1990 se nazýval most Antonína Zápotockého. V současnosti se most rekonstruuje, loni byla opravena spodní část včetně pilířů, kdy si práce nevyžádaly omezení na mostě, hlavní fáze provázená dopravním omezením začne v pondělí 16. května.

Radotínský most

(druhý od jihu; dálniční):

Radotínský most, který je součástí obchvatu Prahy D0, je s 2291 metry nejdelším mostem v ČR. Tvoří jej dva navazující mosty přes Vltavu a Berounku. Stavba začala v roce 2006, zprovozněn byl 20. září 2010. Pod mostem je zavěšena lávka pro pěší a cyklisty.

Trojský most

(18. od jihu; silniční a tramvajový):

Předchůdce: Trojský most nahradil provizorní Trojský tramvajový most zvaný Rámusák, který sloužil od roku 1981 do roku 2013.

Nynější most: Stavba mostu byla zahájena v létě 2010, zprovozněn byl 6. října 2014. Navazuje v Holešovicích na tunelový komplex Blanka.

Trojská lávka

(19. od jihu; pro pěší):

Předchůdci: Do roku 2017 spojovala Císařský ostrov a Troju nedaleko zoo visutá lávka pro pěší, která se zřítila. Zprovozněna byla 7. července 1984 na místě, kde od roku 1976 stál provizorní pontonový most, který byl v červenci 1981 stržen povodní.

Nynější most: Stavba nové lávky za 150 milionů korun začala v listopadu 2019, zprovozněna byla loni v říjnu. Lávka je 256 metrů dlouhá a čtyři metry široká, v případě nutnosti po ní projede i záchranka.

CHYSTANÉ MOSTY:

Štvanická lávka

– Lávka pro pěší propojující Holešovice a Karlín se začala stavět v lednu letošního roku, bude měřit zhruba 300 metrů a hlavní město vyjde na 298 milionů korun. Na holešovické straně bude možné lávku při případné povodni zvednout. Samotná stavba má být hotová do konce roku, na jaře příštího roku plánuje stavební firma hotovou lávku předat městu.

Dvorecký most

– Stavbu nového mostu, který spojí Prahu 4 a 5, schválili pražští zastupitelé loni v červnu. Letos na jaře získalo hlavní město pravomocné stavební povolení, stavět se začne 13. září. Stavba vyjde na 1,75 miliardy korun. Most bude sloužit tramvajím, autobusům, cyklistům, pěším, přejezd budou mít povolen i záchranáři.


Autor: ČTK
Další články
Nahoru