dnes
Sobota - prehanky-dest
8°C
zítra
Neděle - obcasny-dest
5°C
pozítří
Pondělí - skorojasno
4°C
Praha má přes padesát sídlišť, paneláky přežily předvídanou smrt
Sídliště Novodvorská. Foto: Viktor Puci

Praha má přes padesát sídlišť, paneláky přežily předvídanou smrt

Panelákům se při jejich výstavbě předvídalo, že vydrží 30 až 50 let. Při pravidelných úpravách a údržbě mohou ale vydržet i tak dlouho, dokud v nich prostě lidé budou chtít i potřebovat žít. Mnohým by se z nich ani nechtělo – v okolí mají zeleň, školy, školky či zdravotnická zařízení.

Po listopadu 1989 navštívil tehdejší prezident Václav Havel Jižní Město a byty na panelových sídlištích označil za králíkárny. Podobný názor dodnes zastávají i někteří lidé, kteří na sídlištích nežijí. Je to ale opravdu tak?

Mnozí lidé si byty v panelácích za léta života zrekonstruovali, vyzdobili si lodžie, kde mají květiny nebo tam pěstují zeleninu. Zkrátka si vytvořili útulný domov. Kolem paneláků, z nichž mnohé díky zateplení (kterým lidé ušetří na energiích) získaly i nový plášť, vyrostly kdysi vysázené stromy, a tak nejedno sídliště dnes patří k nejzelenějším místům Prahy.

I když se u některých panelových domů, které byly postaveny například v 60. letech minulého století, předpokládalo, že vydrží třicet (maximálně padesát) let, díky rekonstrukci stojí dál, žijí v nich další generace. Mnozí si život tam nemohou vynachválit a ani náhodou by neměnili. Chválí si například občanskou vybavenost, která je lepší než například v satelitních městečcích.

Podle Marie Holáskové z Modřan je na sídlišti všechno potřebné – školky a školy, obchody, poliklinika, úřady. A hlavně hodně zeleně. „Jen to zahušťování sídlišť novodobými paneláky by mělo skončit,“ uvedla.

Skoro půl milionu lidí

sidliste-libus-stanek-s-pecivem-panelaky-v-pavlikove-machuldove-a-curinove-ulici-nahled

Sídliště Libuš

Ve 200 tisících bytech žije v pražských sídlištích téměř půl milionu lidí, což je asi 40 % všech Pražanů. Sídliště zabírají 6 % rozlohy celého města.

V Praze je 54 sídlišť – větších i menších. Namátkou: Bohnice, Červený Vrch, Petřiny, Invalidovna, Malešice, Kamýk, Prosek, Lhotka, Košík, Dědina, Radotín, Lhotka, Libuš a mnohá další.

Některá sídliště spadají pod velké komplexy Jižní Město I. a II. (Háje, Litochleby, Opatov, Chodov, Horní Kunratice, Horní Roztyly) a Jihozápadní Město (Stodůlky, Lužiny, Nové Butovice, Velká Ohrada).

Nejvíce sídlišť bylo postaveno v 60. až 80. letech minulého století. Největší pražské sídliště – respektive sídlištní celky Jižního Města – vznikalo na „zelené louce“ v 70. letech, přičemž již v 60. letech byly vytipovány volné plochy. Dnes na „Jižáku“ žije převážná část z téměř 80 tisíc obyvatel městské části Praha 11.

První panelák „vyrostl“ v Ďáblicích

První sídliště však bylo vybudováno již v letech 1947 až 1951. Je jím sídliště Solidarita v pražských Strašnicích – nejedná se ale o panelákové sídliště, nýbrž o řadové domky, kterým se říká dvouletky (tamní ulice se dodnes jmenuje Dvouletky), jelikož vznikaly – i svépomocí – v tehdejších dvouletých plánech.

První pražský panelový dům je z roku 1955 a stojí v Ďáblicích. Mimochodem: sídliště Ďáblice, které se paradoxně nachází v Kobylisích, bylo v minulosti v jedné ze soutěží vyhodnoceno jako nejhezčí pražské sídliště. Náznaky cihlových sídlišť se objevily již ve 30. letech, tedy v době první republiky.

sidliste-barrandov-dum-s-vezickami-z-ulice-prazskeho-nahled

Sídliště Barrandov, dům s věžičkami

K novějším sídlištím patří například sídliště Barrandov, které bylo v blízkosti filmových ateliérů postaveno v letech 1981 až 1986. Stále tam dochází k četné zástavbě novostaveb i po roce 1989 – je tam vyhledávané bydlení i kvůli atraktivní lokalitě, Barrandov je na kopci, v blízkosti je například Prokopské údolí.

Historie sídlišť se nyní příliš nepřipomíná. Jednou z výjimek byla výstava Pražská panelová sídliště, která se v roce 2012 uskutečnila v Sále architektů na Staroměstské radnici. Mapovala vývoj výstavby panelových sídlišť v hlavním městě od konce 2. světové války do roku 1989. Na vybraných sídlištích monitorovala vývoj od počátků využívání prefabrikovaných prvků na přelomu 40. a 50. let až po 80. léta.

Paneláky mohou vydržet na pořád, jsou i na Západě

A jak se daří panelovým domům nyní, v nových kabátech? Jaká je jejich životnost? „Je životnost a životnost. Každých 20 až 30 let se natolik obmění technologie a zároveň způsob užívání objektu, že lze hovořit o tom, že panelové domy vydrží po dobu, po kterou to bude mít smysl. Železobeton, pokud není narušen, vydrží desítky a desítky let,“ uvedl pro náš server prezident Centra regenerace panelových domů Tomáš Fendrych.

Dům je ale třeba pravidelně upravovat. Co všechno si pod pojmem revitalizace můžeme představit? „Je to asi 39 různých činností. Nahrubo řečeno: obálka budovy, vyregulování nebo rekonstrukce topení, úprava přiváděné energie do domu. Pak výtahy, interiéry, vstupy do domů, ve finále i samotné byty,“ řekl Fendrych.

sidliste-haje-krystofova-sidliste-nahled

Sídliště Háje

Na úpravu panelových domů je podle něj od státu nyní dáváno řádově méně prostředků než dřív. „Podpora sice je, ale má jinou podobu než dřív. Už to není dotace, ale půjčka. Je to sice výhodný úvěr, ale úvěr. Tím, jak nastaly v této oblasti změny, o možnosti úvěrů navíc lidé méně vědí, takže je to i méně využíváno. Situace prostě není optimální. Očekává se, že usadí-li se nová garnitura, bude se tím vážněji zabývat,“ dodal.

Mýtem, který je v České republice poměrně rozšířen, je, že panelová sídliště vznikala pouze v zemích východního bloku. Není to pravda. Po 2. světové válce byla vystavěna také v zemích západní Evropy, například v Německu nebo ve Francii. I tam nyní dochází k jejich regeneraci. I tam si mnoho lidí našlo svůj domov.


Autor: Anna Skálová
Další články
Nahoru