Praha loni skončila v přebytku 24,17 miliardy korun, meziročně vyšším

Praha jako celek, tedy včetně hospodaření městských částí, měla na loňský rok schválené příjmy ve výši 117,88 miliardy korun, postupně se do konce roku úpravami rozpočtu navýšily na 128,34 miliardy korun. Finálně byly příjmy proti předpokladu o asi 15 procent vyšší, což bylo podle dokumentu dáno mimo jiné vyšším výběrem daní či přijatými evropskými penězi.

Výdaje měly podle schváleného plánu činit 125,13 miliardy korun a po úpravách rozpočtu 145,1 miliardy korun. Reálně město utratilo asi 85 procent z této částky, obdobně jako o rok dříve. Běžné, tedy provozní výdaje byly v upraveném rozpočtu stanoveny na 105,53 miliardy korun, ve skutečnosti na ně město vydalo zhruba 98 miliardy, což bylo asi 92,9 procenta plánu.

Na investice mělo podle upraveného rozpočtu jít 39,57 miliardy korun, reálně to bylo 25,97 miliardy, tedy asi 65,6 procenta oproti plánu. Nejvíce investičních peněz zamířilo do dopravy, a to 9,3 miliardy, meziročně o 1,11 miliardy více.

Za rozvoj městské infrastruktury město loni utratilo asi 2,88 miliardy, do kultury šlo 1,86 miliardy a v kapitole hospodářství, kam spadá například správa majetku, město utratilo 2,22 miliardy korun.

Pokud jde o hospodaření samotného magistrátu bez městských částí, tak jeho příjmy byly loni 140,63 miliardy a výdaje 118,14 miliardy korun, což je v obou případech meziroční zvýšení.

Podle upraveného rozpočtu město plánovalo příjmy 120,57 miliardy a výdaje 128,7 miliardy korun. Samotný magistrát tak skončil v přebytku 22,49 miliardy korun.

Z běžných výdajů magistrát utratil 94,74 miliardy korun, tedy 95 procent schváleného rozpočtu. Na investice šlo 23,4 miliardy korun, což bylo asi 80,9 procenta oproti plánu. „Je to nejvíce za posledních deset let," řekl radní města pro finance Zdeněk Kovářík (ODS). Největší rozpočtovou položkou byl jako každoročně provoz veřejné dopravy, na kterou šlo 24,4 miliardy korun, což je velká většina nákladů.

„Cestující na jízdném platí zhruba 14 procent, což je číslo, které je enormně nízké a dlouhodobě neudržitelné," řekl radní.

Největší investicí bylo metro D, na jehož stavbu šlo 3,3 miliardy korun. Letos má začít dlouho odkládaná stavba druhého úseku, což bude podle radního znamenat navýšení, které se v dalších letech ještě zvýší na zhruba 10 miliard korun ročně. Dále město loni utratilo například 2,2 miliardy korun za akvizici státního podílu v Kongresovém centru, výkupy pozemků a budov stály 1,9 miliardy a na dokončovanou rekonstrukci Průmyslového paláce na Výstavišti padlo 730 milionů korun.

Celkem asi 14 miliard z přebytku za loňský rok již podle Kováříka město zapojilo do letošního rozpočtu, půjdou například na investiční dotace pro městské části. Město loni také snížilo dluh u Evropské investiční banky asi o 609 milionů korun, dodal radní. Celkem ke konci loňského roku Praha dlužila evropské instituci zhruba 4,75 miliardy korun.