Praha loni skončila v přebytku 22,96 miliardy korun, meziročně nižším

Praha jako celek měla na loňský rok schválené příjmy ve výši 112,17 miliardy korun, postupně se do konce roku úpravami rozpočtu navýšily na 122,22 miliardy korun a finálně dosáhly částky 141,02 miliardy korun, což bylo dáno mimo jiné vyšším výběrem daní. Výdaje činily 120,02 miliardy korun a po úpravách rozpočtu 138,67 miliardy korun, reálně město utratilo asi 85 procent z této částky.

Na investice mělo podle upraveného rozpočtu jít 39,52 miliardy korun, reálně to bylo 26,54 miliardy. Nejvíce peněz zamířilo do dopravy, a to 8,19 miliardy korun. Běžné výdaje byly v upraveném rozpočtu 99,15 miliardy korun a město z nich utratilo 91,52 miliardy. Nejvíce z této částky připadlo na oblast školství, kam šlo 31,64 miliardy korun, a dopravy, na kterou město vydalo 28,4 miliardy korun.

Většinu přebytku již podle radního města pro finance Zdeňka Kováříka (ODS) město zapojilo do rozpočtu pro letošní rok. Ze zbylých peněz podle něj dá magistrát asi 1,4 miliardy korun na dotace městským částem a přes miliardu korun zamíří do školství. Na oblast dopravy pak půjde z přebytku asi 300 milionů korun a na životní prostředí 250 milionů, doplnil radní.

Pokud jde o hospodaření samotného magistrátu bez městských částí, tak jeho příjmy byly loni 134,3 miliardy a výdaje 112,84 miliardy korun proti v upraveném rozpočtu plánovaným výdajům 124,03 miliardy a příjmům 115,12 miliardy korun. Magistrát tak skončil v přebytku asi 21,46 miliardy korun. Město loni také snížilo dluh u Evropské investiční banky asi o 608,9 milionu korun. Celkem ke konci loňského roku Praha dlužila evropské instituci zhruba 5,36 miliardy korun.

Podle radního města pro finance bylo největší loňskou investicí magistrátu odkoupení budovy na Václavském náměstí od Komerční banky, za kterou město zaplatilo 3,5 miliardy korun a v budoucnu tam chce přesunout úředníky ze Škodova paláce, kde v roce 2028 Praze skončí nájem. Dalších 2,7 miliardy korun dal magistrát za další výkupy, například Nákladového nádraží Žižkov nebo budov pro střední školy.

Asi 2,1 miliardy korun město zaplatilo za stavbu metra D, 737 milionů za dokončení tramvajové vozovny Hloubětín, 659 milionů za opravu Barrandovského mostu a 449 milionů za rekonstrukci Průmyslového paláce na Výstavišti. Z provozních výdajů dal magistrát podle Kováříka nejvíce dopravnímu podniku, a to 22,2 miliardy korun. Dalších asi deset miliard stál provoz škol a 5,9 miliardy korun údržba komunikací.