Praha loni skončila v přebytku 15,51 miliardy korun, meziročně nižším

Kovářík v pondělí po jednání radních řekl, že z přebytku již vedení města většinu převedlo do letošního rozpočtu například na projekty plánované na loňský rok, ale zahájené až letos. Asi 2,5 miliardy pak chce vedení města po schválení zastupiteli využít v prioritních oblastech.

Miliardu plánují radní přidat ke stávajícím 300 milionům korun na financování rozvoje školské infrastruktury, a to jak dotacemi městským částem, tak vlastními investicemi magistrátu. Městská Technická správa komunikací má dostat 300 milionů korun na dopravní projekty,100 milionů půjde na investice do bezbariérovosti či úprav chodníků, 200 milionů korun Kovářík plánuje dát na výkupy majetku pro město a 100 milionů na oblast životního prostředí. Další peníze zůstanou v rezervě pro případné pozdější rozdělení.

Hlavní město mělo na loňský rok schválený rozpočet s příjmy a výdaji 92,6 miliardy korun. Rozpočet se průběžně mění podle aktuálního výsledku hospodaření, takže příjmy nakonec město získalo asi o 18 procent vyšší, než s jakými počítal původně schválený rozpočet, a na výdajové stránce utratilo plánované peníze jen z 82,4 procenta.

Z příjmů tvořily největší část peníze z daní, které dosáhly 80,46 miliardy, tedy asi o 16,42 miliardy korun více, než kolik se předpokládalo ve schváleném rozpočtu, a zhruba o 9,75 miliardy více než o rok dříve. Nejvíce peněz město získalo na daních z přidané hodnoty a z příjmu.

Druhou nejvyšší částku tvořily takzvané transfery, tedy například peníze ze státního rozpočtu. Od státu dostala metropole necelých 29,32 miliardy korun, tedy asi o 1,3 miliardy více než o rok dříve. Další peníze město získalo z nedaňových příjmů nebo z vlastní hospodářské činnosti.

Takzvané běžné, tedy provozní či mandatorní výdaje byly loni zhruba o 7,87 miliardy vyšší než o rok dříve. Asi o 7,3 miliardy korun vzrostly i takzvané kapitálové, tedy investiční výdaje.

Nejvíc peněz v běžných výdajích šlo do školství, a to 29,2 miliardy korun, což bylo o asi 2,58 miliardy meziročně více. Na druhou nejdražší kapitolu, tedy dopravu, město vydalo 25,27 miliardy korun, o 2,77 miliardy více než v roce 2021.

U běžných výdajů město vykázalo plnění z 91 procent upraveného rozpočtu, u investic z asi 60,9 procenta. Nižší čerpání bylo podle dokumentu způsobeno přísnějšími pravidly pro zadávání veřejných zakázek, která přinesla zdržení projektů kvůli delšímu soutěžení.

Z investic město nejvíce peněz dalo do dopravy, a to 9,35 miliardy korun proti částce kolem 4,97 miliardy v roce 2021. „Investice tvořily 21 procent celkových výdajů, což je poměrně velmi pozitivní číslo," komentoval výsledek Kovářík. Dodal, že tak vysoká míra investic není běžná ani v českých, ani celoevropských podmínkách.

Podle bývalého radního pro finance a nynějšího opozičního zastupitele Pavla Vyhnánka (Praha Sobě) připravilo minulé vedení radnice řadu investic. „Zahájili jsme například stavbu metra D a Dvoreckého mostu, opravu Libeňského mostu, výstavbu řady nových tramvajových tratí anebo léta odkládanou dostavbu a rekonstrukci Průmyslového paláce. Držím palce našim nástupcům, aby se jim podařilo udržet obdobné investiční tempo a aby strategické investice, které jsme jim v hlavním městě připravili, dotáhli ke zdárnému konci," uvedl.

Pro letošek má hlavní město schválený rozpočet s příjmy 99,65 miliardy a výdaji 104,88 miliardy korun. Na investice je vyčleněno zhruba 20,2 miliardy korun, největší aktuální investicí Prahy je stavba linky metra D z Pankráce do Písnice.