Praha hospodařila v prvním pololetí s přebytkem 8,7 miliardy korun, nevyčerpala finance určené na investice

Úspora podle dokumentu vznikla tím, že město nevyčerpalo celou částku určenou na běžné výdaje. Stejně tak se stalo v případě investic. Z celkových výdajů tvořily většinu běžné, které se vyšplhaly na necelých 35 miliard. Jedná se o čerpání 49,93 procenta plánované částky.

Investice tvořily 4,57 miliardy, a město tak využilo 16,21 procenta vyčleněné částky, což je téměř stejně jako v polovině loňského roku. Vliv na čerpání investic mělo mimo jiné to, že vedení města, které vzešlo z voleb loni na podzim, jejich rozdělení schválilo až letos v únoru.

Zároveň některé investice se uskutečňují v létě, tudíž na ně ještě město nečerpalo finance. To se týká například školství.

Největší část příjmů tvořily daňové příjmy, které dosáhly 31,6 miliardy. Druhou nejvyšší částkou byly takzvané transfery, tedy například peníze přijaté od státu, a to 15,11 miliardy. Příjmovou část rozpočtu tvoří ještě nedaňové a kapitálové příjmy, které tvoří dohromady přes 1,4 miliardy.

Praha v průběhu roku celkovou výši rozpočtu mění podle aktuálního vývoje hospodaření, a výše výdajů a příjmů se tak oproti původně schválenému rozpočtu mění. Příjmy tak jsou nyní zhruba 83,39 miliardy, výdaje 98,2 miliardy a investice více než 28 miliard.

Na konci loňského roku schválili zastupitelé na letošek rozpočet s příjmy 59,175 miliardy a výdaji 77,569 miliardy korun. Rozdíl pokryje ze svých zdrojů a příspěvků státu. Na investice zastupitelé vyčlenili 18,24 miliardy korun.