Praha hospodařila v prvním pololetí s přebytkem 12,54 miliardy korun, meziročně více

V příjmech získalo město nejvyšší částku z daní, a to 64,78 miliardy korun, z nichž nejvyšší částku tvoří daň z přidané hodnoty. Druhou nejvyšší položkou byly takzvané transfery, tedy peníze, které dostává město od státu a které využívá především na školství. Město získalo další finance také na nedaňových a kapitálových příjmech.

V celkových výdajích dalo město nejvíce peněz do dopravy a do školství, kam putovalo v obou případech více než 15 miliard korun. Školství a doprava jsou rovněž rozpočtovými kapitolami, kam bylo určeno nejvíce peněz v rámci běžných výdajů. U školství to bylo necelých 14 miliard a v dopravě 13,4 miliardy korun. Na třetím místě je zdravotnictví a sociální oblast.

Čerpání kapitálových výdajů bylo v prvním pololetí ovlivněno sezonností prací. Město investovalo 6,57 miliardy korun, kdy dalo peníze například na výstavbu trasy metra D z Pankráce na Olbrachtovu nebo rekonstrukci Průmyslového paláce.

V případě investic nejvíce peněz dostala doprava, a sice zhruba 2,3 miliardy korun. Do školství město dalo 1,3 miliardy.

Pro letošní rok má hlavní město schválený rozpočet s příjmy a výdaji 92,6 miliardy korun, což je meziročně více. Na investice je vyčleněno přibližně 19,68 miliardy korun, z toho více než čtyři miliardy na stavbu metra D. Z výdajů tvoří většinu běžné výdaje, a to asi 70,92 miliardy korun.

Hospodaření Prahy jako celku skončilo loni přebytkem zhruba 15,99 miliardy korun, což bylo meziročně více.