Praha hospodaří bezpečně, stále zaostává v transparentnosti

Hlídač státu ze smluv zveřejněných v registru počítá takzvaný K-Index, který měří míru rizikovosti a transparentnosti hospodaření měst. Hospodaření většiny krajských měst podle analýzy vykazovalo méně rizikových znaků než v předchozím volebním období.

K-Index Prahy se v tomto období zlepšil, a to z průměru 5,98 bodu v letech 2019 až 2022 na 4,15 bodu za roky 2023 až 2025. „V obou obdobích Praze náleží známka B, o 1,82 bodu se ale posunula víc než kterékoli jiné krajské město," uvedla organizace.

Pražský magistrát zveřejnil podle dat Hlídače státu v letech 2023 až 2025 celkem 39.463 smluv, přičemž u 7,7 procenta z nich není veřejně známá cena. „V předchozím období to bylo 13,6 procenta. Přestože jde o výrazné zlepšení, zůstává Praha v tomto ohledu nejhorším krajským městem," uvedla organizace. Podle dat výrazně ubylo smluv se zásadním formálním nedostatkem, které v minulém období tvořily 1,15 procenta a v tomto 0,25 procenta.

Největší jednotlivá smlouva města měla podle analýzy hodnotu zhruba 30 miliard korun a mezi soukromými dodavateli dominovala podle objemu společnost Investiční Gama, která získala kontrakty přibližně za pět miliard korun.

Pod Prahu spadá také 1057 městských firem, příspěvkových organizací a dalších subjektů, z nichž některé získaly výrazně horší hodnocení než samotné hlavní město. Například společnost Pražská plynárenská obdržela známku F, dopravní podnik a organizátor dopravy Ropid pak shodně C.

Praha vyniká vysokými rozpočtovými přebytky, například loni činil 24,17 miliardy korun. „Současně jí výrazně vzrostl stav peněz na účtech. Na konci roku 2025 na nich měla 169,7 miliardy korun, o čtyři roky dříve 96,3 miliardy. Přírůstek 73 miliard je nejvyšší mezi krajskými městy," uvedla organizace. Současná částka převyšuje celoroční výdaje města, které loni činily zhruba 124 miliardy korun. U většiny ostatních krajských měst se stav účtů podle Hlídače státu pohybuje kolem třetiny až poloviny ročních výdajů. V loňském roce hospodařilo s přebytkovým rozpočtem šest krajských měst.

Podle analytičky společnosti CRIF – Czech Credit Bureau Věry Kameníčkové je taková míra úspor u větších měst neobvyklá. „Tak vysokou míru úspor běžně vykazují jen velmi malé obce," uvedla pro ČTK.

Dodala, že příjmy hlavního města v letech 2010 až 2025 rostly průměrným ročním tempem pět procent, zatímco objem peněz na jeho bankovních účtech se zvyšoval v průměru o 17 procent ročně. Podíl investic Prahy na jejích příjmech se mezi roky 2010 a 2025 podle analytičky snížil z 31 na 18 procent, zatímco průměr za ostatní obce v Česku ve stejném období naopak vzrostl z 31 na 34 procent.

Za vysoké přebytky a nedostatek investic současné vedení magistrátu kritizuje stávající opozice, především hnutí ANO. „Město mělo v polovině roku na účtech 205,5 miliardy korun, ale šest let po sobě splnilo vlastní investiční plán jen z 52 až 67 procent," uvedl kandidát hnutí na primátora Jan Hušbauer.

I když zástupci vedení magistrátu uvádějí, že peníze město potřebuje na financování velkých projektů, jako je metro D nebo dokončení vnitřního okruhu, podle Hušbauera tato argumentace neobstojí.

„Náš propočet ukazuje, že i při financování metra D bez nové půjčky od Evropské investiční banky a zahájení městského okruhu by měla Praha v roce 2030 na účtech přibližně 312 miliard, tedy o 129 miliard více než na konci roku 2025. Problémem nejsou peníze, ale schopnost města stavět," uvedl.