Praha dala na boj proti klimatické změně 160 milionů korun

Hlavním nástrojem adaptační strategie hl. m. Prahy je tzv. živý zásobník projektů, jehož existenci předpokládá i Klimatický plán hl. m. Prahy do roku 2030.

Můžeme si jej představit jako katalog projektových záměrů, které se ucházejí o finanční podporu z městského rozpočtu. Čísla z minulých let dokazují, že je město v oblasti adaptace velmi vstřícné a ochotné řadu smysluplných projektů podpořit nemalými peněžními částkami.

„Boj proti suchu a klimatické změně jako takové je jednou z našich hlavních priorit. Aktivní jsme jak na poli mitigace, tak adaptace. Jsme si vědomi toho, že některé změny jsou neodvratné, nicméně pořád můžeme pracovat na tom, aby se v Praze žilo lépe a příjemněji,“ zdůrazňuje náměstek pražského primátora pro oblast životního prostředí Petr Hlubuček (STAN) a dodává: „Na květnovém jednání rozhodlo zastupitelstvo o podpoře 64 projektů městských částí, přičemž 55 z nich je vyloženě adaptačních. Jsem rád, že jednotlivé pražské radnice vykazují takovou aktivitu, přeci jen jde i o kvalitu života jejich obyvatel.“  

V součtu bylo na všechny podpořené záměry přerozděleno přes 160 milionů korun. Většina z nich se týká především výsadby zeleně, revitalizace potoků a veřejných prostranství a obnovy stromořadí i cest v krajině. Zbylých 9 podpořených projektů je z oblasti udržitelné energetiky, která je v důsledku geopolitického vývoje velkým tématem současnosti. Projekty jsou nyní dostatečně finančně saturovány a realizaci nic nebrání. Mohou se tak zařadit po bok těch již zahájených díky grantové podpoře určené především (ale nejen) soukromoprávním subjektům.

„V souladu s grantovou politikou magistrátu bylo od začátku roku 2022 rozděleno 40 milionů korun. Ty jsou určeny zejména soukromoprávním žadatelům, kteří chtějí realizovat nějaký záměr, jenž je v souladu s pražskou adaptační strategii nebo Klimatickým plánem. Jde o fyzické i právnické osoby, neziskové organizace, ale i právnické osoby zřizované jednotlivými městskými částmi. Vyloženě adaptačních zatím bylo 43 projektů, které v součtu získaly cca 13 milionů korun. Dalších 12 milionů bylo vyčleněno na 60 projektů, které se týkají podpory veřejné zeleně a ochrany přírody,“ specifikuje Tereza Líbová, specialistka adaptace z magistrátního Odboru ochrany prostředí.

Kde přesně tedy máme očekávat první viditelné změny? Už letos v červenci bude dokončena další část obnovy oblíbeného parku Stromovka – konkrétně přičlenění a revitalizace jeho další části u Výstaviště v Holešovicích. Hned po letních prázdninách bude v září zahájen další rozsáhlý revitalizační projekt, tentokrát na území Žižkova.

Park na Vítkově se má totiž dočkat komplexní proměny – a pokud vše půjde podle plánu, první fáze bude zahájena právě již letos. Na Jižním Městě by zase do konce roku mohla být dokončena výstavba centrální části nového parku, kterou realizuje investiční odbor pražského magistrátu.

V metropoli se dále předpokládá poměrně masivní výsadba zeleně. Odbor ochrany prostředí koordinuje několik konkrétních projektů. Mezi ty patří např. výsadba v krajinném parku Lítožnice, kde se počítá s osazením 48 tisíc nových kusů, přičemž dalších 24 tisíc kusů bude vysazeno v parku U Čeňku na Černém Mostě.

Výsadba čtyř nových remízků na polích v Dubči má čítat na 8 tisíc nových kusů a obnovou projdou i stromořadí ve Vršovicích. Zde by mělo do budoucna vyrůst 24 alejových stromů na bázi strukturálních substrátů. Jde přitom jen o ty nejambicióznější projekty – mezi podpořenými bychom jich našli ještě mnohem víc.

Magistrát chce nadále rozšiřovat i celkovou rozlohu vodních ploch na území metropole. Nejvíce diskutovanou je pravděpodobně stavba nového rybníka v Letenských sadech, který má čerpat vodu z Rudolfovy štoly z 16. století. Práce již probíhají a rybník by měl být podle odhadů dokončen v srpnu 2022.

Nejde o jediný projekt – už v červenci by měla skončit revitalizace koryta říčky Botič v Záběhlicích a do finále pomalu spěje i revitalizace Rokytky na území Běchovic. Do konce roku by měla být završena i revitalizace rybníku Prasečák v Řepích.

Po ukončení výběrového řízení bude moci započít i obnova další části Litovicko-Šáreckého potoka, ovšem nejprve je nutné vybrat kontraktora, který provede odtrubnění v úseku u nádrže Džbán.

Z dalších projektů můžeme zmínit například probíhající havarijní opravu vodních štol na Petříně nebo realizaci protipovodňových opatření na vodní nádrži Hostivař, kde má vzniknout nový přeliv. V přípravné fázi je i projekt v samém srdci města – na Václavském náměstí.

Zde se počítá s instalací nových retenčních nádrží, které mají saturovat potřebu dostatečné zásoby vody pro podzemní síť kolektorů. Podobný záměr je právě úspěšně dokončován na území městské části Praha 3.