Praha chce realizovat projekt, který plánoval už Karel IV. Nestihl to, takže vznikla periferie s ruinami a prasaty
10. září 2020 17:28
Přidejte si nás na domovskou Architektonickou koncepci této proměny zpracuje architektonický ateliér Aoc ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR). Koncepce bude definovat pravidla, intenzitu a podobu využívání veřejného prostoru a bude podkladem pro kvalitní využití městské obchodní třídy.
Zváží a určí také pravidla pro charakter a organizaci povrchů, typ a umístění mobiliáře. Pro zlepšení mikroklimatické situace v území bude třeba postupná obměna stávajících stromů a vytvoření nové zelené osy města, proto studie Hradebního korza nabízí nové umístění prvků vegetace včetně rozvahy, jak hospodařit s dešťovou vodou.
Důležitým zadáním je také vytvořit podmínky pro případné budoucí zavedení tramvajové dopravy v celé délce Hradebního korza s návazností na trati na Václavském náměstí a na náměstí Republiky, což by výrazně zlepšilo mobilitu v celé jeho délce a lepší dostupnost z jiných částí města.
Aktuálně návrh studie připomínkují městské části a další zainteresované strany, například magistrátní odbor památkové péče nebo pražský dopravní podnik. V průběhu podzimu budou všechny připomínky pohromadě a bude následovat úprava studie a poté finální schválení pražskými radními.
Zmiňované ulice Hradebního korza se nacházejí na rozhraní Starého a Nového Města v území bývalých staroměstských hradeb, které vymezovaly ve 13. století městskou aglomeraci. Hradby na Starém Městě přestaly plnit svou funkci dnem založení Nového města pražského roku 1348 – sto let po svém dokončení.
Již Karel IV. otevřel demokratickou diskusi a navrhnul hradby zbourat. To se navzdory absenci jejich primární funkce nestalo. Území se následně proměnilo ve vnitřní periferii města plnou odpadků, rozpadajících se domů a rochnících se prasat. Omezení fyzické prostupnosti degradovalo veřejné prostranství obou pražských měst přes 400 let.
Dnešní ulice Národní byla osazena lípami a nazývána Českým korzem. Ulice Na Příkopě, lemovaná kaštany, naopak korzem Německým. Obě stromořadí ustoupila výstavbě koněspřežné tramvaji, která zde setrvala až do roku 1885.
„Hradební korzo se skládá ze tří úseků, které dnes vnímáme samostatně. Měly by však tvořit jeden celek. Úsek mezi Jungmannovým náměstím a náměstím Republiky je už dnes plnohodnotnou pěší třídou a obchodní ulicí. Příležitostí je zvýšit kvalitu i obou navazujících úseků a spojit tak fungující veřejná prostranství v centru města s nábřežím,“ dodal Ondřej Boháč, ředitel IPR.
