Praha chce hledat alternativy k ústavům, pro seniory jsou prý lepší komunitní zařízení

Praha by se podle radní měla zaměřit na budování sítě menších komunitních zařízení pro seniory. „I když se velká zařízení velmi snaží a dělají, co mohou, tak zkrátka a dobře vytrhnete člověka z jeho přirozeného místa a sociálních vazeb," uvedla.

Johnová tak chce, aby byl tento druh pobytového zařízení až poslední možností. V případě, že skutečně senior zůstane úplně sám a bude nutné, aby žil v sociálním zařízení, je podle názoru radní mnohem lepší, aby zůstal v sousedství, kde je zvyklý žít a nemusel se stěhovat. Právě to mohou zajistit menší zařízení, ve kterých by nežily desítky či stovky lidí, ale spíš jednotlivci.

Ke zlepšení situace seniorů by měla pomáhat podpora organizací, které se jim věnují, a respektování přirozených sousedských vztahů. „Je potřeba najít hodně sklíček mozaiky, která dohromady vyřeší to, co si myslíme, že nám řeší velké domovy pro seniory," řekla radní.

Součástí by mělo být například posílení pečovatelské služby, která nyní často funguje pouze v pracovní dny a do tří hodin odpoledne. „Hlavní město distribuuje peníze z ministerstva práce a sociálních věcí formou dotací a také rozhoduje o vlastních grantových penězích pro poskytovatele. Věřím tomu, že budeme schopni např. těmito nástroji ovlivňovat nabídku služeb," uvedla. V podmínkách přidělení peněz by tak mohlo například být, že pečovatelská služba bude fungovat 24 hodin denně, sedm dní v týdnu.

Otázka velkých ústavních zařízení se netýká jen domovů pro seniory, ale i dětských domovů. Nová koalice má v programovém prohlášení, že žádné malé dítě by v metropoli nemělo žít v ústavní péči. V plánu je proto posílení pěstounské péče a dalších služeb tak, aby děti mohly vyrůstat v rodinách.

V otázce bydlení lidí ve složité sociální situaci chce Johnová nejprve zmapovat situaci a poté přijít s plánem řešení. To se týká i osob bez domova, kde se podle Johnové město může inspirovat i u brněnského projektu Rapid Re-Housing. Praha bude muset podle radní řešit i otázku reformy psychiatrické péče, po které by měla v bohnické psychiatrické léčebně zůstat místo asi 1200 zhruba desetina pacientů a ostatní by se měli léčit ambulantně.