Praha by podle prezidenta měla zřídit další centra pro závislé, třeba v mobilních stavbách

Loni v červnu městská rada rozhodla o zřízení tří nových kontaktních center ve vestibulu metra na Jungmannově náměstí v Praze 1, u stanice metra Nádraží Holešovice v Praze 7 a v Praze 9 u metra Českomoravská či Letňany. Žádné z nich zatím nefunguje. Náměstkyně primátora Alexandra Udženija (ODS) po debatě řekla, že místa vybírali odborníci a politici by jim měli naslouchat.

„Chtěl bych se dozvědět víc o tom, proč když má město Praha strategii, která hovoří o rozprostření do více velkých městských částí – v minulosti byla kontaktní centra v mnohem více oblastech než dnes – tak mně to připadá, že jdeme opačnou cestou," řekl Pavel.

„Místo toho, abychom naplňovali strategii, tak je tady záměr vytvořit ještě jedno centrum v Praze 1, případně vytvářet centra ve vstupních stanicích metra, kde naopak chceme, aby se tito lidé příliš nekoncentrovali. Přišlo by mi přirozenější posunout to možná trochu dál," podotkl prezident v úvodu debaty.

Řešení by viděl ve využití kontejnerových staveb. „Dají se řešit tak, aby příliš nenarušily vzhled. Je možné jejich přesunování podle potřeby. Zároveň je to nenákladné a spolu s terénními službami by to bylo řešení, které by nebylo třeba trvalé, ale bylo by levnější než vytvářet centra v budovách, které se nám těžko shánějí a odkupují," doplnil Pavel.

Pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) mu na to odpověděl, že problematika je složitější. Drogově závislí se podle něj drží v centru města a nepojedou na periferii.

„Pan primátor měl různé nabídky městským částem a strategii. Bohužel městské části se, když to řeknu laicky, vždy postaví na zadní, protože to na svém území nechtějí. Bojí se zhoršení bezpečnosti a nárůstu kriminality. Praha 7 a 9 řekly, že by za určitých podmínek takové centrum na svém území měly," řekla Udženija.

Umístění K-center podle ní navrhli odborníci. „Pokud vytipují nějaká místa, a nemusíme se bavit jen o vestibulech a kontejnerových stavbách, tak je na nás vyhledat vhodné prostory. Budu stoprocentně naslouchat odborníkům," řekla náměstkyně.

Hlavní město loni sdělilo, že kontaktní centrum by mělo být v Praze 2 u Palackého náměstí v blízkosti stanice metra. Proti tomu se zamítavě postavila druhá městská část. „Podporujeme řadu neziskových terénních služeb, máme i celou řadu programů pro rizikovou mládež, pro lidi bez domova i pro závislé osoby. Ale odmítáme, aby se nízkoprahové služby koncentrovaly jen v centrálních městských částech," uvedl poslanec a místostarosta Prahy 2 pro bezpečnost Michal Zuna (TOP 09).

Nejblíže vzniku je centrum v Praze 9. Mělo by být podél Beladovy ulice u stanice metra Letňany. „Kloním se k tomu, že to má být lehčí kontejnerové stání, což zarezonovalo. Dalo by se přesouvat a mohlo by poskytovat služby, aniž bychom čekali na stavbu a kolaudaci," řekl starosta Prahy 9 Tomáš Portlík (ODS). Během jara se podle něho musejí dořešit detaily s radnicí Prahy 18, protože centrum by stálo na rozhraní těchto dvou městských částí.

„Debata o umístění kontaktních center je nutná, přibývají nové drogy, je potřeba postupovat jinak, než posledních dvacet let, kdy lidé odmítají, aby v jejich okolí taková místa byla. Síť se musí rozprostřít,“ řekl.

Praha 7 kontaktní centrum odmítá, pokud nebude součástí sítě alespoň šesti center. „Kdyby to bylo jedno nebo dvě centra, tak ta zátěž by byla neúměrná," řekl starosta Prahy 7 Jan Čižinský (Praha Sobě). Podle něho není definitivní, že centrum bude u metra Nádraží Holešovice. „Řeší se několik lokalit, jedna je třeba vedle mostu Barikádníků. Tam se poskytují zimní opatření a ta zkušenost je málo problematická," řekl.

Centrum v podchodu na Jungmannově náměstí zřejmě v dohledné době nebude. Praha 1 ho dlouhodobě odmítá. „V okolí máme velké množství školských zařízení, frekvence dětí a mládeže je veliká. Na naší městské části je nejvíc míst a organizací, které se touto problematikou zabývají, ze všech městských částí. Teď považujeme za kolegiální, aby se toho chopili jiní," řekla starostka Prahy 1 Terezie Radoměřská (TOP 09).

V současnosti fungují na území hlavního města dvě kontaktní centra pro drogově závislé, v Praze 1 a Praze 5. Obě dvě na svém území odmítají zřízení dalšího. „Takto rozsáhlou zátěž nemůže dlouhodobě nést jedna nebo dvě městské části," uvedl starosta Prahy 5 Lukáš Herold (ODS).

Na debatu na radnici Prahy 5 byli pozváni zástupci některých městských částí, například Prahy 1, 2, 7 a 9, dále ředitelé pražské policie, městské policie a záchranné služby. Přítomni byli také odborníci na drogovou problematiku.

„Velmi si vážíme toho, že pan prezident přijel diskutovat právě k nám, a že mu na této problematice osobně záleží. Stejně jako Praze 5 mu není lhostejné, jaké dopady má drogová problematika na každodenní život obyvatel. Jsme rádi, že jsme mohli otevřeně sdílet naši zkušenost z území, které se s tímto problémem dlouhodobě potýká,“ dodal Herold s tím, že drogová problematika přestavuje pro pátou městskou část důležité téma, kterému se systematicky věnuje.

„Jsme přesvědčeni, že bez spravedlivého rozložení služeb napříč Prahou nelze situaci dlouhodobě řešit. Naše možnosti jsou však omezené. Nejsme městskou částí, která by problém přehlížela nebo se ho snažila vytěsnit. Naopak – aktivně ho řešíme. Zároveň ale očekáváme, že odpovědnost za dostupnost těchto služeb ponese celé hlavní město. Vznik dalších center v jiných městských částech je krok správným směrem a jsme s nimi připraveni sdílet naše dlouholeté zkušenosti,“ sdělil 1. místostarosta Prahy 5 Petr Lachnit (ANO), který nedávno inicioval, aby městská část adresovala primátorovi Svobodovi dopis, ve kterém opětovně žádá urychlené otevření nových kontaktních nízkoprahových center pro osoby závislé na návykových látkách mimo území páté městské části. 

„S ohledem na dlouhodobě nelehkou situaci v oblasti veřejného pořádku v Praze 5, významně ovlivňovanou nedostupností zdravotních a sociálních služeb pro závislé osoby v jiných lokalitách hlavního města, považujeme zřízení nových specializovaných center za zcela zásadní krok,“ sdělil Lachnit.