Praha 9 může jít ostatním v mnoha směrech příkladem, říká místostarosta Tomáš Portlík

Jak byste „rozmrznul“ povolovací řízení, aby se v Praze mohlo stavět více bytů?
Ačkoliv v ODS tvrdíme, že nejednoduší řešení nebývají ta nejlepší, mohou ale existovat samozřejmě i výjimky. A konkrétně v tomto případě jednoduché a funkční řešení existuje. Jde o dodržování lhůt, které mají jednotlivé orgány stanoveny. Na mé mateřské Praze 9 to tak praktikujeme, a proto se zde v minulých letech postavilo bezkonkurenčně nejvíce nových bytů v celé Praze. Bohužel ani to samozřejmě nestačí a tak nízká nabídka táhne ceny bytů do závratných výšek.

Kde jsou v Praze podle vás ideální plochy na stavbu nových bytových projektů?
Jednoznačně brownfieldy a jen kvůli nepochopitelné liknavosti a neochotě hlavního města změnit územní plán tyto areály „vesele chátrají dál“.

V kampani upozorňujete na nedostatek záchytných parkovišť P+R, kde by měla a mohla vznikat nová?
Praha promeškala ideální možnost v době ekonomické konjunktury investovat a doprava je jen špičkou ledovce. Nedostatek bytů nutí lidi stěhovat se za Prahu, a to s sebou pak přináší další dopravní zátěž vyjádřenou počtem 180 tisíc aut denně dojíždějících do Prahy. Jedním z řešení jsou parkoviště P+R. Ta by měla být vytvořena na místech s přímou návazností na městskou hromadnou dopravu, tedy v Praze především metro. Na řešení tohoto problému je třeba také spolupráce se středočeským krajem, aby i on budoval parkoviště u „svých“ nádraží, protože příměstské vlaky jsou také důležitou součástí tohoto mixu. Byť jsou primátorka a hejtmanka ze stejného hnízda, tedy toho čapího, ani na tomto se nebyly schopny shodnout.

Měl by jít z pražského rozpočtu větší objem financí pro městské části?
To, že jsou městské části podfinancovány, není žádným tajemstvím. Proto jsme jako Praha 9, již v dubnu 2015 iniciovali obnovení takzvaného Sněmu starostů, čímž vznikla platforma, na které mohli pražští starostové koordinovat svůj postup ve věcech, které je společně pálí. Dle hesla „v jednotě je síla“ se nám podařilo alespoň částečně narovnat finanční vztahy mezi městskými částmi a hlavním městem. Nyní mi dovolte, abych na tomto místě poděkoval starostům, kteří v tomto úsilí, které z počátku připomínalo boj s větrnými mlýny, sehráli výraznou roli. Byli to zejména starostové z Prahy 4, Prahy 19, Prahy 3, Prahy 1 a v neposlední řadě náš devítkový starosta Honza Jarolím.

Jak hodnotíte vztah městské části vs. hlavní město v oblasti rozdělení kompetencí?
Jako problematický. Jsem přesvědčen, že by se vše mělo řešit co nejblíže k občanovi, kdybych to měl vyjádřit „newspeakem“, tak jde o takzvaný princip subsidiarity, tedy to, co se tolik nedaří například ani EU. Typickým příkladem jsou třeba chodníky. Většina jich patří hlavnímu městu, spravuje je TSK, ale kritika za neuklizený a děravý chodník jde na hlavu jednotlivých starostů. To by se mělo změnit s tím, že přesun kompetencí musí být samozřejmě doprovázen i přesunem finančních prostředků.

Jak by se podle Vás měl v základních obrysech změnit pražský rozpočet?
Odpověď bych rozdělil na dvě části, popis toho, jak je to nyní a popis toho, jak bych si představoval, že by to mělo být.  Jestliže byl v roce 2014 objem běžných výdajů, tedy toho, co se někdy lidově nazývá tím, co ta daná organizace „projí“, na úrovni nějakých 38 miliard korun, tak v roce 2017 to už bylo 60 miliard korun. To je nárůst o 55 procent! Oproti tomu tady máme opačný trend ve výdajích na investice, kdy byla v roce 2014 do rozvoje města investovaná částka 16 miliard korun a v roce 2017 už to bylo jen necelých 8 miliard korun. Tedy pokles o 50 procent. A těchto 50 procent znamená, mimo jiné, nedokončené okruhy, metro D, padající mosty, nebo zmíněná parkoviště P+R.
A nyní, jak by to vypadat mělo. Ve zkratce, běžné výdaje dolů, investice nahoru. Opět si pomůžu příkladem z Prahy 9. Tam jsme v běžných výdajích na úrovni roku 2013 a to i přes to, že od té doby počet obyvatel vzrostl o tisíce, stále se zvětšují plochy zeleně, o které pečujeme, a nároky na mzdy rostou. Klíč je v efektivitě chodu úřadu a to jak na oblasti personální, tak na úrovni odbourání zbytečné byrokracie. Co se týká navýšení investic, tak si troufnu říci, že těch zanedbaných oblastí je v hlavním městě tolik, že s tím, kde jejich objem navýšit, vskutku nebude problém. Vytvořil jsem silnou Devítku, vytvořím i silnou Prahu.

V Praze 9 jste místostarostou. Na jaké realizované či alespoň započaté projekty v uplynulém volebním období jste nejvíce pyšný?
Těch akcí bylo mnoho a každá má svůj příběh, ale tolik prostoru asi nemáme, tak se alespoň ty zásadní pokusím vyjmenovat. Nový park Zahrádky ve Vysočanech, získání pozemků pro prodloužení Parku Přátelství na Proseku a Střížkově, více než 1150 nových parkovacích míst po celé Praze 9, nový kruhový objezd na nepřehledné křižovatce na Klíčově, další rozšíření služeb poskytovaných na Poliklinice Prosek. V oblasti školství to je nový pavilon při ZŠ Špitálská, nový pavilon při ZŠ Novoborská a zvýšení kapacity ZŠ Litvínovská přineslo celkem 660 nových míst v základních školách.

Určitě se ale vše nepodařilo dle Vašich představ. Pokud Vám dají voliči opět důvěru, jaké budou priority pro následující čtyři roky?
Hlavní investicí bude realizace prodloužení parku Přátelství. Poté, co si občané v anketě, která svým rozsahem neměla na Praze 9 (a dost možná v celé Praze) obdoby, rozhodli, že na prostranství u metra Střížkov park chtějí, probíhal v tomto období sběr podnětů od občanů k tomu, jak by měl park vypadat. Ještě letos bychom pak mohli započít se samotnou realizací. Další věcí, kterou bychom chtěli posunout směrem k realizaci je volný prostor za Poliklinikou Prosek, který je určený k dalšímu rozšíření sociálních služeb a plánujeme zde vybudovat komplex s domovem seniorů, Alzheimer centrum apod., neboť demografický vývoj nezastavíme a samosprávy by měly být připraveny i v tomto směru. Abych nás tu jen nechválil, tak musím přiznat, že se nám o něco zdržela výstavba nové základní školy v pražských Vysočanech, což se ale vyrovnalo nárůstem nových míst v ostatních školách. Naším úkolem, dostaneme-li opět důvěru, bude dovést tuto zásadní investici ke zdárné realizaci.

Stejná otázka směřuje i k pražskému zastupitelstvu. Pokud budete zvolen, stanete se tam jedním z nováčků. Na jaká témata byste se zaměřil na velké radnici?
Osobně se za nováčka příliš nepovažuji, na komunální úrovni se financím věnuji již nějakých 12 let a přinejmenším od zmiňovaného roku 2015 mám i detailní přehled o rozpočtu a financích hlavního města. Z toho plyne i odpověď na otázku, čemu bych se tam případně chtěl věnovat. Tou oblastí jsou finance a investice, aby to že, město investuje, konečně pocítil každý Pražan v podobě realizace projektů nutných k rozvoji naší metropole.